Do škol se pomalu vracejí děti. Na padesát tisíc se jich ale stále nemůže účastnit online vzdělávání
Dobrovolníci z Učíme online už rok pomáhají českým školám překonávat úskalí distanční výuky. I díky jejich nasazení a dárcům techniky klesl počet žáků, kteří se nemůžou účastnit online vyučování, ze čtvrt milionu na padesát tisíc. Část z nich ale bude potřebovat pomoc i po pondělním uvolnění. Vedle toho zbývá dobrovolníkům práce se zabezpečováním online učeben nebo s psychologickou podporou učitelů.
Iniciativa Učíme online vzešla na jaře 2020 z komunity IT profesionálů Česko.Digital, kteří nabídli svoje zkušenosti a svůj volný čas k řešení problémů distančního vyučování. Dobrovolníkům, kterých je více než pět set, se dosud podařilo pomoci s online výukou na 621 školách, proškolit více než 80 tisíc učitelů a do rodin sehnat více než dva tisíce počítačů. Přes bolavé začátky funguje učení na dálku stále lépe.
„Vidíme zde znatelný posun. Loni na podzim učilo aspoň jednou týdně v online prostředí 93 procent škol, ve srovnání s 64 procenty na začátku pandemie,“ uvádí Eva Pavlíková z Česko.Digital.
Česko.Digital
Česko.Digital je komunitou vývojářů, designérů a produktových manažerů, kteří ve svém volném čase pomáhají státu i nestátním organizacím s digitalizací. Zakladatelem projektu je Jakub Nešetřil. Peníze na rozvoj pomoci v rámci projektu Učíme online organizace získala z Nadace České spořitelny.
S každým dalším uzavřením škol organizace zaznamenala výrazně vyšší poptávku po nezbytném vybavení – počítačích, laptopech nebo připojení k internetu.
České děti navíc v porovnání s vrstevníky v Evropě strávily doma nejvíc času. Poprvé se školy přesunuly k online výuce 11. března 2020. Rozvolňovat se začalo na konci dubna, až do prázdnin byla ale účast na prezenční výuce dobrovolná. Při podzimní vlně začaly školy znovu zavírat 14. října, někteří středoškoláci se do nich od té doby nevrátili. Teď se ve třídách po týdnu střídá první stupeň základních škol. V pondělí 26. dubna se znovu rozběhne praktická výuka na středních školách a praktická a klinická výuka v posledních ročnících vysokých škol.
Čtyřem z pěti se podařilo připojit
Podle šetření České školní inspekce klesl počet žáků, kteří se kvůli technickým obtížím nepřipojují k online hodinám, z jarních 250 tisíc na pětinu. Nejhůř na tom jsou v tomto ohledu studenti nematuritních oborů středních škol.
Dopady distanční výuky nebudou u všech stejné. Závisí na osobnosti žáka i typu studia, tvrdí ekonom
Číst článek
Přesná data o chybějícím vybavení pro studenty ale neexistují. Údaje Českého statistického úřadu sledují vybavenost domácností, nejsou tedy zcela vypovídající. Hovoří o tom, že v roce 2020 měly počítač nebo tablet téměř čtyři pětiny českých domácností. Jenže jeden přístroj nestačí, pokud je potřeba zajistit výuku pro více dětí, případně pokud ho zároveň některý z rodičů využívá k práci. A domácnostem s nejnižšími příjmy, tedy ve čtvrtém příjmovém kvartilu, může dělat online výuka problém i s jediným dítětem, protože počítač nebo tablet loni vlastnila jen necelá polovina z nich.
Online výuku navíc stejně jako tu tradiční trápí regionální rozdíly. Zatímco v Praze je připojeno k internetu okolo 85 procent domácností, v Ústeckém kraji 75 procent.
Jak ale dokládají zkušenosti dobrovolníků projektu Učíme online, zájem o zlepšení výuky měly školy po celé republice, nejčastěji základní. „Pomohli jsme průměrně 10 až 20 procentům základních škol v jednotlivých okresech,“ říká Martina Hábová z Česko.Digital. „Převažoval zájem prvních stupňů nad druhými. Se zavedením technologií pro online výuku jsme pomohli i 19 základním uměleckým školám,“ dodává.
Výzva: nevyhořet
Odborníci se shodují, že v posledním roce posílil nepříznivý trend – psychické problémy učitelů a učitelek spojené s nadměrnou zátěží. Už před pandemií přitom byla víc než polovina z nich ohrožena syndromem vyhoření. „Téma psychického zdraví nejen pedagogů a studentů považujeme za důležité. Proto již několik měsíců pracujeme na projektu Střecha duševního zdraví, ve kterém se jím přímo zabýváme,“ pokračuje Hábová. Komunita odborníků z řad psychologů a psychoterapeutů je připravena pomáhat lidem ze školství nejen jednotlivě, ale i na skupinových setkáních.
Stigma podle ní provází nejen duševní problémy učitelů, ale také dětí. I ty jsou nyní zranitelnější. Chybí jim pravidelnost a sociální kontakt s vrstevníky. Především maturanty pak může trápit frustrace a úzkost z nejistoty ohledně jejich budoucnosti.
Až to, co uděláme po návratu dětí do škol, rozhodne o dopadech roku distanční výuky, tvrdí expert
Číst článek
„Uvědomujeme si, že je současná situace pro děti zatěžující a v převážně výkonově nastaveném světě se někdy přehlíží duševní pohoda. Některé problémy se mohou zintenzivnit a prohloubit natolik, že si s ní dotyčný neumí sám poradit,“ pokračuje Hábová.
Bez nezvaných hostů
Začlenění moderních technologií do výuky s sebou přineslo také důraz na bezpečnost. „Školy, které překotně nasazovaly online nástroje, si zpětně uvědomují, že platformy vystavěné přes noc často nestojí na pevných základech,“ říká Hábová.
Odborníci v oblasti online technologií, kteří se dobrovolně zapojili do Učíme online, jim pomáhají tyto základy zpevnit. A když to nejde, tak vše zbourat a znovu postavit.
„Zatímco budova školy je přístupná jen učitelům a žákům, digitální platformy jsou často otevřené dovnitř i ven. Školy si uvědomují tyto otevřené dveře a možné ohrožení zranitelných,“ doplňuje Ondřej Krupa, jeden z dobrovolníků Učíme online, který se bezpečnostním auditům pro školy věnuje.
Za problematické například považuje, že děti využívají aplikace požadující zadání osobních údajů, jako je například jejich věk a jméno. Mohou je tedy oslovovat takzvané třetí strany, mnohdy bez souhlasu zákonných zástupců. „Proto školy hledají odborníky, kteří mají zkušenosti se stavěním digitálních školních budov. Včetně dobře zamčených dveří,“ uzavírá Krupa.