Koblížek: Slovenská společnost není polarizovaná. Dochází ale k radikalizaci její části
Situace na Slovensku je plná nenávistných projevů, některé části společnosti se radikalizují a ve veřejném prostoru se stále častěji objevují zkreslující a manipulativní sdělení. Jak se proti takovým projevům nenávisti bránit? A je to vůbec možné?
Atentát na slovenského premiéra Roberta Fica ukazuje proměnu nálady ve slovenské společnosti. Podle Tomáše Koblížka, filozofa jazyka a experta na hate speech, je atmosféra na Slovensku teď tvořena do velké míry nenávistnými projevy.
Poslechněte si celou Osobnost Plus Michaela Rozsypala. Hostem je Tomáš Koblížek, filozof a odborník na hate speech
„Nenávistné projevy nejsou jedinou z věcí, která se tam děje, ale podle mě jsou klíčem k pochopení toho, co se tam odehrává. Pochopit současnou situaci na Slovensku znamená podle mě pochopit nenávistné projevy,“ popisuje Koblížek.
Otázkou je, jestli jsou nenávistné projevy příčinou nebo důsledkem situace v zemi. Koblížek si myslí, že slovenská společnost není polarizovaná, ale že dochází k radikalizaci jedné určité skupiny. „A ta jedna část společnosti, která se radikalizovala, útočí na tu druhou, která to ale nedělá.“
„Termín polarizace vyvolává dojem, že to jsou nějaké dvě, řekněme, symetrické poloviny. Ale tak to není. Je tam prostě část, která se oddělila a praktikuje nenávistné projevy. Je to její politický styl, útočí na tu druhou a ta druhá se to snaží nedělat,“ komentuje Koblížek.
Dialog nepřipadá v úvahu
V případě radikalizace jedné strany nepřipadá dialog v úvahu a taková situace se většinou diskusí vyřešit nemůže. Podle Koblížka je totiž jedna ze stran na Slovensku nakloněna dezinformacím, podléhá konspiračním teoriím a útočí na liberální novináře.
Slovenský ministr vnitra po atentátu: buď ho dohoní politická odpovědnost, nebo mocensky posílí
Číst článek
„Přece by bylo absurdní si představovat, že Zuzana Čaputová si někde sedne s Andrejem Dankem nebo s Ľubošem Blahou a oni budou říkat, že je placená Západem a Sorosem a tak dále, a ona s nimi bude nějak diskutovat,“ vysvětluje Koblížek.
Radikalizovanou skupinu bychom mohli podle něj rozdělit na dvě části. Na ty, kteří tomu všemu věří, jsou ovlivnitelní a jejich nenávist je skutečná, a pak na ty, kteří s touhle situací kalkulují, manipulují a šíří dezinformace a nenávist.
„Podle mě je potřeba připravit se na to, že tohle teď bude naše realita. Vždycky, když budou nějaké volby, když se bude mluvit o nějakém polarizujícím zákonu, tak se budou tyto projevy ve velkém objevovat. Zároveň je ale potřeba nepřistoupit na to, že je to normální, a zároveň nepřistoupit na to, že je normální nereagovat,“ popisuje Koblížek.
Nenávistné projevy se postupně stávají způsobem politické komunikace a důležitá je především odolnost vůči nim. Vzorem podle Koblížka může být například prezidentka Čaputová, která byla schopná nenávistné útoky ustát.
Komplicové na místě, manželka Ukrajinka a chybějící krev. Sedm dezinformací kolem atentátu na Fica
Číst článek
Útok na Roberta Fica odsoudili jak členové vládní strany, tak opoziční politici. Ze strany vládních politiků ale zaznívaly i hlasy, které obviňovaly z útoku opozici a dávaly jí současný zdravotní stav premiéra za vinu. Reakce opozice byla klidná – důrazně se vymezili proti jakémukoliv násilí.
„My chceme žít ve státě, kde tyto (nenávistné) projevy nejsou. A když já začnu oplácet stejnou mincí, tak za chvíli, když to budeme dělat všichni, budeme bydlet v jazykovém prostředí, které se nám hodně nebude líbit. Takže to, co opozice udělala, je podle mě důležité. Oni ukázali, že se to dál neeskaluje,“ říká Koblížek.
Jak nenávistné projevy zklidnit? V jaké chvíli je jasné, že verbální projevy mohou přerůst v násilné? A proměňuje se forma hate speech ve veřejném prostoru? Poslechněte si celou Osobnost Plus v audiozáznamu.
