Infiltrátorka z dokumentu o autismu: Za pořadem si stojím, jsem připravena projekt hájit i u soudu
Česká televize odvysílala 12. dubna další díl z dokumentární série Infiltrace, tentokrát s názvem Obchod s nadějí. Zaměřil se na pražské centrum, které dětem s poruchou autistického spektra poskytuje takzvanou ABA terapii. Televize kvůli kritice rodičů vysílání odložila a dokument upravila. Hlavní protagonistka Barbora Boháčková říká, že by vše znovu udělala stejně. „Za pořadem si stojím,“ tvrdí v korespondenčním rozhovoru pro iROZHLAS.cz
K práci s autistickými dětmi jste se dostala poté, co jste se rozhodla - i vzhledem ke zkušenostem z vlastní rodiny - zapojit do vzdělávání v rámci terapie ABA a po absolvování 20hodinového kurzu jste se nechala zaměstnat v jedné pražské neziskové organizaci, konkrétně v centru v Hostivaři. Jak probíhalo navázání kontaktu s Českou televizí i se samotným centrem. Co vás ke spolupráci na dokumentu vedlo?
V rámci hledání terapie pro svého syna jsem o ABA terapii často slýchala a četla. Vždycky jsem ale našla komentáře pro a proti. Syn je neverbální, bála jsem se ho tedy dát někam jen tak. Viděla jsem inzerát na pozici terapeuta do takového centra a rozhodla se to zkusit – zjistím, jak to funguje, naučím se to a můžu doma zapojit syna, pokud mi to bude připadat vhodné. Byla jsem přijatá ihned a absolvovala dvacetihodinové školení.
APLIKOVANÁ BEHAVIORÁLNÍ ANALÝZA (ABA)
Jde o vědní disciplínu, která se využívá při práci s osobami s poruchami autistického spektra (PAS) a jinými neurovývojovými poruchami. Rozvíjí u nich dovednosti, které jsou důležité pro každodenní život — oblast řeči a komunikace, her, sociálních a sebeobslužných činností. Postupy ABA jsou užívány i k odstranění nebo zmírnění některých projevů PAS, jako jsou sebeubližování či agresivní chování. Problémové chování je nahrazeno jiným, což umožňuje další rozvoj dovedností a komunikace, uvádí sdružení Roprodesa.
Školení mě zarazilo. Bylo naprosto neprofesionální. Nikdo ani nezmínil, co je to autismus apod. Ostatní slečny na školení často neměly žádné zkušenosti. Když jsem viděla, kdo takovou terapii reálně s dětmi vede, jak probíhají školení, výběr nových zaměstnanců a porovnala jsem to s informacemi o terapii a cenou, přišlo mi to šílené.
Do ABA centra jsem nenastoupila. Dvacet hodin byl veškerý čas, který jsem tam strávila. Poté, co jsem tehdejším majitelům oznámila, že nenastoupím, kontaktovala jsem Českou televizi e-mailem s námětem na natočení v rámci pořadu Infiltrace. Přišlo mi to jako velmi závažné téma, o kterém je potřeba mluvit a zdokumentovat jej. Nemohla jsem dál žít s pocitem, že se tohle děje.
V dokumentu poukazujete na „podivné praktiky“ a „neadekvátní zacházení“ s dětmi. I pro diváky, kteří dokument buď neviděli, případně jej zatím neshlédli celý: jaké problémy s přístupem terapeutek i fungování školky byste zdůraznila? Co konkrétního bylo podle vás v péči o autistické děti špatně?
Nejsem odborník, a tak nemohu zhodnotit konkrétní metodu ABA. Dle vyjádření odborníků to, co jsem viděla, ani ABA nebyla. Pro mě byl alarmující fakt, že s dětmi pracují lidé, kteří na to nemají žádné vzdělání, žádné školení a nikomu to nevadí.
Byla tam kolegyně, která nastoupila den po pohovoru. Já jsem sice měla ze září 2019 dvacet hodin školení, ale to bylo vše. Mám vystudovanou obchodní akademii. Moje jediná zkušenost s dětmi je, že mám doma dvě své a syn je autista.
Díky tomu, že je můj syn autista, vím, jak jsou tyto děti křehké. Často mají problém porozumět, co se kolem nich děje. Mají problém se vyjádřit, dát najevo, co přesně chtějí. Každý autista je navíc originál a je jiný. Myslím si, že neadekvátní přístup člověka, který nemá žádné zkušenosti a vzdělání, může napáchat nevratné škody na psychice dětí. Pro mě osobně bylo nejhorší sledovat, že pokud se dítě dostalo do nějaké složité situace – do afektu, do pláče –, prakticky jsme se mu nesměli věnovat. Prý bychom tím podpořili jeho „problémové chování“. Aspoň tak mi to bylo podávané. Strašně těžko se mi dívalo na to, že nemůžu jít a dítěti pomoct, uklidnit ho.
Co zní od kritiků dokumentu?
- Dokument Obchod s nadějí měl být původně uveden v polovině března, ale kvůli kritice upoutávky bylo vysílání o měsíc odloženo.
- Sdružení Rodiče pro děti s autismem (Roprodesa) se v reakci obrátilo na Českou televizi jménem rodičů, jejichž děti jsou v dokumentu zobrazeny a kteří se údajně o existenci pořadu a skutečnosti, že někdo natáčel průběh jejich terapií, dozvěděli až z upoutávky. V dopisu kritizují, že natáčení dětí probíhalo bez jejich vědomí, i to, že je dokument označuje za podvodníky a chybí v něm jejich vyjádření. Jednání ČT nazvali neetickým, protiprávním a neobjektivním.
- Předmětem stížností také bylo, že ke vhodnosti zvolené terapeutické metody se v dokumentu vyjadřuje bývalý předseda České psychiatrické společnosti Jaroslav Matýs, který je považován za dlouholetého odpůrce aplikované behaviorální analýzy.
- Rodiče následně uvedli, že natáčené centrum navštěvují pouze jejich děti a celou organizaci i její náklady na chod nesou výlučně sami. Po odvysílání založili i web, kde nabízí vlastní vysvětlení.
- ČT dokument odvysílala navzdory soudním opatřením. Jak informoval server Seznam Zprávy, Obvodní soud pro Prahu 4 zakázal odvysílání přibližně třetiny videozáběrů i pětiny audiozáznamů, na nichž vystupují dvě nezletilé děti. Tvůrci před uvedením snímek ještě upravili, s důrazem na důslednější anonymizaci.
Dokument označuje centrum za „podvrh“, mluví i o „vydělávání na potížích rodičů dětí s poruchou autistického spektra“. Rodiče dětí, které školku navštěvují, ale dokument opakovaně kritizují a cítí se poškozeni. Tvrdí také, že se na založení centra podíleli, sami jej financují a děti tam vodí dobrovolně, protože pro ně lepší řešení nenašli. Máte tedy pocit, že byste snímkem rodiče poškodili?
Ze stanov spolku rozhodně nevyplývá, že by centrum založili samotní rodiče. Ani během mého působení v centru to tak nebylo prezentováno. Paní ředitelka Katrin Telín se jednoznačně tvářila a chovala jako majitelka.
Do centra také nechodily jen děti těchto šesti rodičů, o kterých se často mluví v různých vyjádřeních. Odpoledne tam chodily běžně další děti. I samotný spolek vyzýval na svých stránkách rodiče, že přijímá nové klienty do terapií. Je zajímavé nyní pozorovat, jak se změnili webové stránky spolku, nebo statusy jejich profilu na sociální síti Facebook. Nemyslím si, že by pořad mohl rodiče jakkoli poškodit. Ani oni, ani děti nejsou poznatelné. Jsou zcela anonymizováni.
Měly podle vás metody, které tam terapeutky používaly, šanci někomu pomoct? Samotný dokument jednoznačně tvrdí jasný opak.
Nejsem odborník, abych to mohla takto jednoznačně posoudit. Ale názor můj, jako matky dítěte s PAS (porucha autistického spektra, pozn. red.), je takový, že ne. A mohu spíše doufat, že tyto metody děti psychicky nepoškodily.
Nucený odklad
Dokument byl původně na programu v polovině března, ale po zveřejnění ukázky, která vyvolala první vlnu kritiky a stížností, bylo odvysílání o měsíc odloženo. Rodiče skrze dopis spolku Rodiče pro děti s autismem (Roprodesa) pak poukazovali na to, že v záběrech skryté kamery jsou vidět děti a rodiče je tak v televizi poznali. Stěžovali si pak hlavně na to, že natáčení dětí probíhalo bez jejich souhlasu a dozvěděli se o tom až právě z krátké ukázky - jednání tvůrců následně označili za neetické a protiprávní. Jak jste na výzvu k úpravám či na úplné stažení reagovala? Připadala vám původní verze v pořádku, nebo byly výtky o nedostatečné anonymizaci dětí opravdu na místě?
V původní verzi mohli děti poznat jejich rodiče a úplně nejbližší - například babička, dědeček. Jsem ale přesvědčená, že děti nebyly poznatelné pro širší okolí ani v první verzi. Já sama jsem měla problém děti rozeznat, ač jsem je před rokem aktivně vídala.
Prvotní reakce rodičů jste tedy považovala za neoprávněné?
Na jednu stranu je zčásti pochopitelný tlak rodičů a jejich rozhořčení. Čekala bych ale spíše snahu zjistit, co se dělo s mým dítětem, že měl někdo potřebu o tom natočit. Hlavní tlak byl ale na stažení pořadu z vysílání a to mě ze strany rodičů překvapilo.
Odložení vysílání mě určitě zaskočilo. I samotný tlak na stažení. Nechápala jsem, a dodnes vlastně nechápu, jak rychle si lidé udělají na něco názor jen na základě překroucených facebookových statusů několika osob, aniž by pořad kdokoli viděl. Některé následné útoky na mě a autory pořadu byly a stále ještě jsou opravdu za hranou.
KRITIKA DOKUMENTU
- Kriticky zhodnotil dokument Národní institut pro vzdělávání - ve svém stanovisku vyjádřil pochybnosti o objektivitě novinářské práce, která podle něj může poškodit jak konkrétní centrum, tak i samotnou ABA terapii. Národní pedagogický institut se pak ohradil proti částem pořadu, kde figurují jeho dvě zaměstnankyně a je poukazováno na údajné manipulace se státními penězi.
- Novinář Petr Třešňák, který se tematice dětí s PAS dlouhodobě věnuje na facebooku uvedl, že pořad uvádí „spoustu lží, manipulativních polopravd a úmyslně zatajených informací“.
- Závěry dokumentu vyvracel i Tomáš Hečko, zástupce rodičů v médiích. Infiltrátorka Barbora Boháčková podle něj nepracovala v centru jako ABA terapeutka, nýbrž jako behaviorální technik a dokument podle jeho vyjádření má také nepravdivě uvádět, že spolek nebyl v době natáčení založen. Odmítl také, že by vzhledem ke státní podpoře rodičů dětí s PAS byly ceny za nabízené služby v centru přemrštěné.
Rodiče si také stěžují, že v dokumentu chybí jejich vyjádření a vysvětlení. Nebyla tím poškozena objektivita snímku?
Myslím, že tento dotaz by měl být spíše směřován na kompetentnější osoby z tvůrčího týmu pořadu Infiltrace. Já jsem do tohoto pořadu vstupovala čistě z pozice infiltrátorky.
Zeptám se tedy jinak: máte - s nynějším časovým odstupem nebo z pozice diváka - pocit, že prohlášení rodičů dětí, které centrum navštěvují, by bylo na místě doplnit a jeho absence v dokumentu tak škodí objektivitě?
Veškerá vyjádření těchto rodičů a jejich mediálního zástupce, pana (Tomáše) Hečka, která jsem doposud měla možnost číst, byla založená na lžích. Lež opravdu objektivitě nepomáhá. Jsem přesvědčená, že pořad objektivní byl.
Organizace rodičů zdůraznila i údajné zanedbání odborného hlediska. Konkrétně jim vadila postava dětského psychologa Jaroslava Matýse, který je vnímám jako dlouholetý odpůrce aplikované behaviorální analýzy. Matýs také musel v roce 2019 rezignovat na funkci předsedy České psychiatrické společnosti po dehonestačních výrocích o dětech s autismem a o ekologické aktivistce Gretě Thunbergové. Jak se k postavě pana Matýse a jeho vystoupení v dokumentu stavíte?
Výběr osob, které v dokumentu hodnotily chod centra, nebyl mnou nijak ovlivňován. Jak jsem již zmínila, do pořadu jsem vstupovala čistě z pozice infiltrátorky. Osobně jsem ale necítila vnitřně žádné výhrady k tomu, jak pan Matýs záběry komentuje.
Nevadí vám tedy, že se v dokumentu pojednávajícím o problematice ABA terapie vyjadřuje někdo, kdo je mnohými považován za odpůrce metody?
Mně nejvíce vadí, že metodu ABA provozují lidé bez adekvátního vzdělání. Jak jsem již řekla, ke komentářům pana Matýse v daném pořadu nemám žádné výhrady.
Stížnosti a žaloby
Do podoby dokumentu zasáhl Obvodní soud pro Prahu 4, který zakázal použití části záběrů či audiozáznamů. Rodiče trvali i na tom, že při odvysílání budou pokračovat v žalobách na ČT i přímo na tvůrce, včetně vás. Došlo k takovým krokům? Jste připravená projekt hájit u soudu?
Nemám nyní žádné informace o tom, že by na mě, tvůrce nebo na ČT byla podaná žaloba. Četla jsem pouze tyto informace z médií - asi stejně, jako vy. Zcela určitě jsem připravena projekt u soudu hájit a vypovědět o všem, co se za mého působení v centru dělo.
Česká televize odvysílá kritizovaný díl Infiltrace s ‚minimálními úpravami‘. Zařadí po něm debatu odborníků
Číst článek
Přišly vám po pondělním odvysílání další stížnosti? Jaké byly reakce?
Reakce se hodně proměnily. Spousta lidí lituje svých předchozích vyjádření. Nečekali, že uvidí to, co viděli. Chodí mi velké množství podpůrných zpráv, lidé mi děkují. Samozřejmě se stále objevují kritici. Je to ale diametrálně méně, než před odvysíláním pořadu. Velmi si vážím každé konstruktivní kritiky a samozřejmě i pochvaly.
Nenávistným komentářům nerozumím. Nechápu, jak je někdo schopný něco takového vůbec napsat. Má motivace byla v tom, aby se pro naše děti s PAS něco změnilo, jak v celkovém systému, tak v pohledu rodičů, aby se detailněji zajímali o to, kam jejich dítě chodí. Věřím, že minimálně druhému bodu jsme již nyní pomohli.
Následovala i dohra se samotným centrem?
Samotné centrum a jeho vedení se mnou nekomunikuje již od ukončení spolupráce na konci května 2020. Ani nyní se mi nikdo přímo neozval.
V dokumentu jste poukázali i na nekompetentní postoj státních úřadů. Čekáte, že by mohlo díky probíhající debatě dojít i v těchto aspektech péče o děti v nejbližší době k výrazné změně?
Změna v takovém rozsahu asi nemůže přijít rychle. Chce to systémové zlepšení. Péče o děti s PAS má v Česku spoustu nedostatků. Zvláště nedostatek informací pro rodiče, kteří často nevědí, kam se obrátit, a následně také dostupnost. Objednací termíny na všechny terapie a podpůrné služby jsou velmi dlouhé a to je pro děti i jejich rodiny problém.
Myslím ale, že se to nebude týkat jen diagnózy PAS. Doufám, že pořad spustí diskusi a bude bodem, od kterého se budeme moct odrazit, abychom zastavili činnost takových center a poskytli dětem dostupnou, adekvátní a odbornou péči.
Stálo tak podle vás navzdory všem komplikacím a kritice uvedení dokumentu za to? Dala byste za jeho konečnou podobu „ruku do ohně“?
Zcela určitě to stálo za to. Pokud bych se mohla rozhodnout znovu, udělala bych vše stejně. Za pořadem si stojím.
CYKLUS INFILTRACE
- První díl z cyklu Infiltrace natočila Česká televize před 17 lety. Po odvysílání dílu Já, ošetřovatelka tehdy došlo ke změně poměrů v mnoha ústavech sociální péče.
- V roce 2018 po odvysílání Obchodu se zdravím, kde jedna z terapeutek prohlašovala, že se dá „vykadit“ rakovina, přišlo ministerstvo zdravotnictví s novým zákonem o léčitelích.
- Předloni infiltrátoři sledovali, jak to vypadá s péčí v českých zdravotnických zařízeních. Na základě Obchodu se svědomím policie obvinila Nemocnici Pardubického kraje a tři zdravotníky.
