Zuzana Kročová, první žena v čele Univerzity obrany, může být druhou generálkou v historii české armády
Do nedávné doby pracovala Zuzana Kročová jako vedoucí Katedry molekulární patologie a biologie na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. A teď se stala jako první žena také novou rektorkou brněnské Univerzity obrany. „Jsem opravdu ráda, že se mi podařilo zvítězit ve volbách, které nebyly úplně jednoduché. Byli jsme čtyři kandidáti, tři muži a já. Porazila jsem je v prvním kole,“ říká Kročová.
Protože je s funkcí spojena i hodnost brigádního generála, tak budete teprve druhou generálkou české armády v její historii. Už vám mohu říkat paní generálko?
To ještě nemůžete, tato hodnost je sice spojená s mojí novou funkcí, kterou teď vykonávám, ale bude mi udělena až později, očekávám tak do půl roku.
plk. gšt. doc. RNDr. Zuzana Kročová, Ph.D. - první žena ve vedení Univerzity obrany
Jak se cítí první žena v čele tak významné instituce, jakou je Univerzita obrany?
Je to velmi významná funkce. Jsem opravdu ráda, že se mi podařilo zvítězit ve volbách, které nebyly úplně jednoduché. Byli jsme čtyři kandidáti, tři muži a já. Porazila jsem je v prvním kole. A měla jsem velkou radost hlavně proto, že mám teď možnost vlastně dostát svých cílů, to znamená vnitřní prostředí univerzity změnit, aby bylo příznivější pro naše akademické pracovníky i pro studenty.
Byl to váš dětský sen, stát se generálkou?
Ne, to ne. Ale já jsem sportovec tělem i duší, takže jsem měla určité představy v této oblasti. Ovšem moje schopnosti takové nejsou, vystudovala jsem fyzikální chemii na fakultě Přírodovědecké v Brně, tenkrát na univerzitě Jana Evangelisty Purkyně. A v roce 1993 jsem nastoupila na vojenskou lékařskou akademii.
Čeští stíhači v Pobaltí třináctkrát odstartovali k ostrým vzletům. Většinou mířili k ruským strojům
Číst článek
V Hradci Králové.
Ano, ale pracovala jsem na odloučeném pracovišti v Těchoníně, kde byl tenkrát z dob Varšavské smlouvy velký výzkumný ústav. Tam se studovaly infekce i na velkých zvířatech a bylo to určeno pro celou Varšavskou smlouvu. Bylo tam zařízení, které jsme už ale dál nemohli používat, protože to bylo finančně velmi náročné. Nicméně jsem u těch bioaerosolů zůstala, postgraduál jsem udělala na Lékařské fakultě v Olomouci na Ústavu imunologie. Studovala jsem infekce z pohledu imunitního systému.
Takže vědecká kariéra.
Věda byla po dlouhou dobu mojí hlavní náplní, protože jsme byli Ústav imunologie a mikrobiologie. Poté, co jsme se stali fakultou a poté, co platí nová pravidla obecně na vysokých školách, bychom jako ústav nemohli mít svůj vlastní doktorský program a stali jsme se katedrou.
Když jste se potom stala vojákem, nedělalo vám problém poslouchat rozkazy?
Já jsem poměrně mladý voják, protože jsem nastoupila do armády, když mi bylo 46 let. Souviselo to právě se vznikem univerzity, se vznikem fakult. Protože tam docházelo k snižování počtu pracovníků, některé vojenské tabulky byly volné. Tak jsem byla v roce 2006 požádána, jestli bych nevstoupila do armády. Absolvovala jsem tříměsíční výcvik v Přerově a musím říct, že mě to zase posunulo nebo mi to hodně dalo. Dostala jsem se do té oblasti jako odborník specialista a expert na biologickou agendu. Byla jsem dvakrát dva roky zařazena do sil rychlého nasazení pro oblast SBRN, takže jsem byla na cvičení v Neapoli, tedy i tato oblast mě opravdu naplňovala. A s velením v armádě nemám žádné problémy.
Armáda chce bojová vozidla pro 11 vojáků a s věží s osádkou. Plánuje investovat 50 miliard
Číst článek
Teď budete naopak velet vy.
S tím také nemám problémy.
V armádě jste se tedy věnovala i biologickým zbraním?
Byla jsem vědecký pracovník, od roku 2014 vedoucí katedry. Ale jelikož máme onen doktorský studijní program, tak jsme vždy učili, i když jsme nebyli katedrou. Protože abychom ho udrželi, musíme mít i vzdělávací potenciál.
Budete teprve druhou generálkou české armády v její historii. Co na to říkáte?
Já to tak nevnímám. Moje poslání je na univerzitě, a že to je spojeno s generálskou hodností má i své výhody, protože jsme vysoká škola, která hlavně dodává zaměstnance armádě. Naši studenti odcházejí do Armády České republiky a mým úkolem je, aby byli profilově nachystáni tak, aby byla armáda spokojena. Na mé osobě je jednání s jednotlivými generály různých odborností, abychom se dohodli, aby byli oni spokojeni. To je mým cílem z pohledu vojenské části mé funkce.
Představme Univerzitu obrany v Brně. Víme, že v Hradci Králové je fakulta medicíny, tady se učí vojenští lékaři.
Univerzita obrany má tři fakulty, které se vyprofilovaly. Dříve byla Vojenská lékařská akademie a ostatní vojenské akademie ve Vyškově a v Brně. Takže celá univerzita vznikla sloučením jednotlivých akademií. Je to Fakulta vojenského leadershipu, která připravuje hlavně velitele. Fakulta vojenských technologií, jak už z názvu napovídá, je to v podstatě něco jako VUT, vychovává strojaře, elektrikáře, piloty, připravuje personál pro letecké síly armády. A třetí fakultou jsme my, Fakulta vojenského zdravotnictví. Tam kromě lékařů vychováme v rámci bakalářského programu i záchranáře.
‚Krátká okupace.‘ Polsko omylem vpadlo do Česka, informují CNN, BBC a další světová média
Číst článek
Je zájem o tyto obory?
Na Fakultě vojenského zdravotnictví je velký zájem studentů. Je v podvědomí veřejnosti a myslím si, že teď po oné pandemii ještě vzrostl. Protože naši medici pomáhají ještě pořád v chytré karanténě, máme experty v poradních týmech COVID-19 na ministerstvu zdravotnictví. Ale o nás byl vždy velký zájem, protože máme poněkud odlišný způsob výuky od ostatních fakult. Naši studenti studují medicínu na Karlově univerzitě tady na Lékařské fakultě v Hradci Králové, a u nás mají vojenské nadstavbové předměty, jako je vojenská chirurgie, vojenská interna, epidemiologie, radiobiologie, toxikologie, farmacie. A opravdu je tam kvalitativní rozdíl u absolventů, kteří jdou z veřejné školy a našich studentů. V celém obranném společenství NATO je zájem o naše nemocnice, které vyjíždějí do světa. Trošku jiná situace je u brněnských fakult, největší problém je získávat studenty na Fakultu vojenských technologií. Ale to je obecně problém celé dnešní generace nebo populace. Protože to je těžká škola. Podobný problém mají i na brněnské VUT, na pražském ČVUT. Protože tou obtížností to asi studenty trošku odrazuje. Ale u nás jim můžeme nabídnout opravdu speciální studijní programy, které na civilních školách nejsou.
Je to velmi náročná škola, takže je asi i velký počet odstoupení studentů, ne?
S tím jsme se potýkali. Bylo to hlavně na Fakultě vojenských technologií, když studenti zjistili, jak je to těžká škola. Nicméně byl nastaven individuální přístup učitelů nebo akademických pracovníků na této fakultě k jednotlivým studentům. Protože je zase obecným trendem absolventů středních škol, že mají nedostačující znalosti z matematiky a fyziky. Tedy je tam individuální doučování, studentům se věnujeme a musím říct, že během dvou let se panu děkanovi podařilo na FVT onu odchodnost snížit.
Takže se dá studium zvládnout.
Dá se to zvládnout, chce to individuální přístup a myslím si, že jsme v tom jedineční a výjimeční. Protože na to máme možnosti. I naši učitelé jsou vojáci, takže naši studenti mají opravdu velkou výhodu oproti studentům na veřejných školách.
