Město má být i pro ženy. Architektky upravují místa v Barceloně, aby se na nich cítili dobře všichni
Města by měla být stavěná pro nás pro všechny - rodiny, děti, muže i ženy. Taková je alespoň teorie, ale v praxi to tak ne vždy funguje. Jedním z důvodů je fakt, že se všichni na plánování měst nepodílí stejnou měrou, a tak většinu světových metropolí navrhovali muži. Některá města svůj přístup ale postupně mění a snaží se, aby se tam žilo všem stejně dobře. Příkladem je třeba španělská Barcelona.
„Obyvatelé mají různé potřeby. Město by mělo být schopné uspokojit všechny jejich požadavky,“ říká pro televizi BBC Blanca Valdiviová, která je městkou architektkou. Pracuje ve skupině sociologů, architektů a městských plánovačů, která si říká Punt 6. Společně se snaží zlepšit život v Barceloně. Hodně času věnují právě genderovým nerovnostem - a hledají způsoby, jak zpříjemnit pobyt ve městě ženám.
Stavět ‚skleníky‘ v době klimatické krize? Britští architekti jsou proti skleněným mrakodrapům
Číst článek
„Ženy potřebují fyziologicky častěji na záchod, protože naše močová trubice je kratší. Potřebujeme častěji čůrat. A na záchod chodíme taky kvůli menstruaci,“ uvádí Sara Ortizová ze stejné skupiny architektů jako její kolegyně Blanca.
Podle ní nestačí postavit víc záchodů. Je důležité je taky upravit tak, aby vyhovovaly matkám s dětmi. „Spousta matek nám říká, že nemůžou využívat veřejné záchody, protože se tam nevejdou s kočárkem. Takže tam prostě nechodí,“ popisuje situaci Ortizová.
Architekti v Barceloně přemýšlí i nad tím, jak lidé prostor využívají a jak ve městě vytvořit místa, ve kterých by si všichni byli rovni. Platí to třeba pro dětská hřiště, která jsou často málo členitá a není v nich dost místa pro různé aktivity.
Doprava ve městě
„Když dostatečně nepřemýšlíte o prostoru, většinou to dopadne tak, že máte jednu velkou plochu uprostřed. Kolem jsou pak lavičky, ze kterých se pak lidé dívají na jednu jedinou aktivitu. Musíte víc přemýšlet o návrhu, aby prostor mohlo sdílet více lidí a daly se v něm současné provozovat různé aktivity,“ vysvětluje architektka Dafne Saldaňová ze skupiny Equal Saree. Spolu se svými kolegyněmi přestavěly jedno barcelonské dětské hřiště. Pomocí chodníčků, zeleně a laviček ho rozdělily, tak aby děti měly svůj vlastní prostor a mohly se věnovat různým hrám současně.
„Pokud jde o dopravu, města jsou navrhovaná spíš pro muže. Statistiky nám ukázaly, že ženy častěji chodí pěšky a využívají hromadnou dopravu než muži. Ti taky častěji jezdí autem,“ říká architektka Ortizová. V Barceloně zjistili, že 60 procent veřejného prostoru zabírají auta, která městem projíždějí nebo tam parkují. Radnice chce město nebo alespoň některé jeho části vrátit pěším a cyklistům.
Mapa sexuálních útoků
Brněnský magistrát překvapil zájem o nový územní plán. Lidé mohou posílat připomínky ještě měsíc
Číst článek
Sloučila několik bloků dohromady a omezila v nich dopravu. Auta tam můžou vjet jen se speciálním povolením, musí jezdit pomalu a parkovat můžou jen v podzemních garážích. Díky tomu přibyla místa, kde se lidé můžou potkávat, upřesnila Janet Sanzová z barcelonské radnice. „Dali jsme sem 500 laviček. Jsou tady taky stromy a zelená prostranství. Lidé si tady můžou sednout kdykoliv během dne. Povídají si spolu, scházejí se tady a občas si taky pomáhají,“ pokračuje Sanzová.
Barcelona je známá i svými bujarými večírky. I v tomto případě se město snaží ženám vyjít vstříc. „Mluvíme s nimi o možnostech, které jsou v Barceloně dostupné. Ukazujeme jim taky novou mobilní aplikaci, kterou spustila radnice. Můžete díky ní nahlásit sexuální útok na vás, nebo když jste něco takového viděli,“ popisuje Laura Martíocá Martorellová z projektu „Ne znamená ne“.
Jeho cílem je vytvořit mapu, kde se sexuální útoky odehrávají, tak aby je město potom mohlo vymýtit. Podobná opatření mají velkou podporu na barcelonské radnici, kterou již čtvrtým rokem vede starostka Ada Colauová.
