Melancholický, nahořklý humor zdobí film Fremont od režiséra Babaka Jalaliho. Jde o černobílý indie snímek o Afghánce, dříve tlumočnici americké armády, která po evakuaci do Spojených států hledá nový začátek, vztah a štěstí. Premiéru měl na festivalu Sundance, na letošním ročníku karlovarského filmového festivalu získal cenu za režii a teď vstupuje do českých kin.

Premiéry Pavla Sladkého Fremont 7:30 16. září 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Sympatická Dunia je osamělá, traumatizovaná afghánská tlumočnice, která se po evakuaci ocitla podobně jako její krajané na západním pobřeží Spojených států, ve městě Fremont blízko San Francisca. Hraje ji debutující Anaita Wali Zada, někdejší afghánská novinářka, která ze země musela tak jako její postava odejít.

Agnieszka Hollandová v Hranici říká nepříjemnou pravdu o Polsku a Evropě

Číst článek

Dunia pracuje v malé rodinné továrně asijských Američanů na tzv. fortune cookies, tedy koláčky štěstí. Vkládá do balení motivační citáty, povzbudivé výroky a vzkazy, což kontrastuje s jejím vlastním životem. Po skonu kolegyně dokonce koláčkové původní vzkazy neznámým konzumentům sama píše.

Nemůže spát, ale na bezplatné psychoterapie se musí vloudit namísto někoho jiného, kdo na rozdíl od ní má potřebný předpis. Duniinu tragikomickou cestu za štěstím ilustruje i terapeut, zamilovaný do Bílého tesáka od Jacka Londona.

Režisér Babak Jalali je původem Íránec, žije ve Velké Británii, částečně dokonce studoval v České republice a svůj nový film natočil ve Spojených státech.

Navazuje tak trochu na fakt, že afghánské motivy se vícekrát objevily v íránské kinematografii, například ve filmech rodiny Makhmalbafových jako Kandahár, Dvounohý kůň, Cyklista a mnohých dalších. Některé z nich vznikly v Afghánistánu, některé se zabývaly neuspokojivou situací imigrantů žijících v Íránu.

Jalaliho film ale íránskou novou vlnu nepřipomíná, mnohem víc se přimyká k civilně procítěné, ale stylizované tvorbě amerického nezávislého filmu posledních dekád.

Je velmi poplatný snímkům Jima Jarmusche, který část své filmografie připravil také v černobílé a pro kterého jsou melancholický humor klaunů s kamennou tváří, málomluvní hrdinové a smysl pro všední dny typické.

Další souvislostí pak pro něj může být smysl pro tragikomedii současných mladších íránských tvůrců, jako je Panah Panahí, jehož debut Na cestě se také objevit v českých kinech.

Fremont je Jalaliho druhý americký film, který pracuje s jemně ironickým humorem a životem krajanských komunit uvnitř cizích kultur. Starší snímek Radio Dreams, vyznamenaný na rotterdamském festivalu, byl totiž o setkání afghánské metalové kapely Kabul Dreams s jejich velkými vzory ze skupiny Metallica. To ve filmu zprostředkuje Hamid, pracující z nezbytí v malém komerčním íránském rádiu ve Spojených státech.

Fremont není zvlášť originální snímek a jeho rizikem je, že zážitek z něj bude efemérní. Je to ale velmi milý, pozitivně a empaticky vyznívající snímek.

Globálně-politickou agendu nechává v pozadí a vypráví o potřebě nových začátků, překonávání opuštěnosti a paprscích světla ve spektru převládající šedé barvy. Autentický je i díky hlavní představitelce a její postavě, která hledí vpřed, i když ji tíží minulost. A díky tomu má své kouzlo.

Snímek Fremont měl světovou premiéru na festivalu Sundance, první čeští diváci ho mohli vidět v hlavní soutěži karlovarské přehlídky. V českých kinech měl premiéru 14. září 2023.

Pavel Sladký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít