Prezidentský uchazeč Zítko dál sbírá podpisy občanů. ‚Už je pozdě,‘ vzkazují ministerstvo i ústavní právník
Aktivista šířící dezinformace Pavel Zítko je jedním z 21 uchazečů, kteří minulý týden podali na ministerstvo vnitra přihlášku k lednovým prezidentským volbám. Podle svých slov sesbíral potřebných 50 tisíc občanských podpisů za pouhých osm dní, v současnosti ale své podporovatele vyzývá ke sběru dalších. Prý aby měl rezervu. Tento postup ale odmítá ministerský výklad volebního zákona i ústavní právník Jan Wintr.
„Rozum všem říkal, že to není možné sesbírat, ale právě teď jsme dosáhli metu 50 tisíc hlasů za osm dní. Při úplňku. Při volebním dni v USA. Teď čekáme na další lidi, aby tady byla rezerva, abychom vybudovali nadstavbu,“ vyhlašoval Pavel Zítko minulé úterý v den odevzdávání přihlášek v restauraci na pražském hlavním nádraží.
Devět z 21 prezidentských kandidátů porušilo pravidla transparentnosti, tvrdí dohledový úřad
Číst článek
Dodal, že tuto rezervu potřebuje pro případ, kdy by mu vnitro „chtělo nějaké podpisy vyházet“.
Ministerstvo v uplynulých sedmi dnech podané přihlášky přezkoumávalo. V případě zjištění formálních nedostatků na kandidátní listině pak uchazeče vyzve, aby nejpozději do 24. listopadu vady odstranili.
„Ohledně nedostatků lze obecně uvést, že například absentuje určení zmocněnce, chybí prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou, či není z kandidátní listiny zřejmé, který subjekt kandidátní listinu podává,“ uvedl Adam Rözler z tiskového oddělení ministerstva vnitra.
Resort vnitra však explicitně uvádí, že doplňování se netýká podpisů.
„Po uplynutí lhůty pro podání kandidátní listiny není možné doplňovat petici dalšími petičními archy, ani doplňovat údaje nebo opravovat nesprávné údaje u jednotlivých petentů.“
Ministerstvo vnitra ČR
S tím souhlasí i ústavní právník Jan Wintr. „Také bych se klonil k závěru, že odstraňováním vad nemůže být doplňování podpisů na petici,“ řekl pro iROZHLAS.cz s tím, že by se tím stal nefunkčním postup, podle kterého ministerstvo zjišťuje počet podpisů na petici, chybovost atd.
Přesto ke sběru dodatečných občanských podpisů vyzývají Zítkovi fanoušci i on sám ve svých denních živých vysíláních.
Zítko chce do prezidentské volby, aby mohl v televizi „říkat pravdu“, jak rád opakuje. „Ignorance médií, neuvěřitelné mediální ticho, kdy jsem ani nebyl na seznamech kandidátů. Nikdo z médií ani nepřišel na tiskovku,“ stěžoval si v jednom ze svých videí.
S kampaní mu pomáhá další aktivistka z dezinformační scény Jana Peterková, která například šířila lživé informace o tom, že v pečovatelském domě v Měšicích zemřelo po očkování proti covidu několik lidí.
Prezidentský souhrn 1: Jak doposud vypadá vývoj boje o Hrad? Potvrzení kandidatury i chyby v přihláškách
Číst článek
Společně uspořádali zmíněnou tiskovou konferenci u Karlova mostu. Na dotazy redakce iROZHLAS.cz, kolik skutečně podpisů odevzdali a proč sbírají dál, ale Zítko nereagoval. Peterková alespoň přislíbila, že uchazeči o Hrad dotaz předá, ale že prý sama v jeho tiskovém servisu už není. „On teď s novináři moc nekomunikuje. Nepozval je ani na tiskovku. Ale moc nevím, proč ty podpisy dál sbírá,“ uvedla.
Pravidla transparentnosti
V pátek uvedl Úřad pro dohled nad financováním politických stran a politických hnutí, že pravidla transparentnosti porušilo hned devět z 21 uchazečů o Hrad. Podle úřadu se kandidáti provinili tím, že si včas nezřídili transparentní účet či jej nezveřejnili. Konkrétní jména ale neuvedl.
Právě Zítko je ale jedním z těch, koho ve svém výčtu dohledový úřad neeviduje. Za to mu hrozí sankce. Pokud si kandidát nezaloží účet, hrozí mu pokuta 30–500 tisíc korun. Když neoznámí odkaz na volební účet nebo odkaz na internetové stránky, kde jsou zveřejňovány informace o financování kampaně, lze uložit pokutu 10–100 tisíc.
Jako Zítkovy prezidentské webovky slouží sprov.cz, kde hlásí dosažení 50 tisíc podpisů. „66 dnů do 16:00 před termínem voleb jsme oficiálně vstoupili na straně bojovníků SVĚTLA do boje s PEKLEM. A to nejen tím mediálním,“ uvádí.
Na stránkách je také odkaz na transparentní účet organizace Srdcem pro Vlast se zůstatkem několika desítek tisíc Kč. Z něj odchází tisíce korun většinou za útratu na benzinových stanicích.
Na svém facebookovém profilu však Zítko odkazuje na jiný transparentní účet od stejné organizace nazvaný PREZIDENT 2023, kde má k datu publikace článku zůstatek bezmála 200 tisíc korun od drobných dárců. Odchozí platby uvádí za reklamní bannery či ochrannou službu.
Ostatní kandidáti
Den po odevzdání přihlášek uvedl resort vnitra, že hned pět jich vykazuje zjevné nedostatky. Například dva ze šesti uchazečů navržených senátory nemají potřebných deset senátorských podpisů. V horní komoře Parlamentu sesbírali podle informací iROZHLAS.cz podporu Pavel Fischer, Marek Hilšer, Tomáš Zima a Josef Středula.
Ministerstvo vnitra eviduje také tři kandidáty navržené 20 poslanci – jde o Andreje Babiše (ANO), Jaroslava Baštu (SPD) a Denisu Rohanovou. Ta letos v únoru oznámila, že získala podpisy dvaceti poslanců ČSSD a KSČM, kterým skončil mandát loni na podzim a Rohanová listinu s jejich jmény podala už tehdy, přestože ještě tři čtvrtě roku nebyly prezidentské volby oficiálně vyhlášeny.
Náměstek ministra vnitra Petr Vokáč ale už minulý týden uvedl, že ministerstvo bude akceptovat i podpisy bývalých zákonodárců v případě, že přihláška byla podána v době, kdy ještě byli ve funkcích. „Případ paní Rohanové mi připadá úplně absurdní. To byste taky mohl sesbírat podpisy meziválečných senátorů,“ namítal pro iROZHLAS.cz ústavní právník Jan Kysela.
Zbylí uchazeči se opírají o petice s občanskými podpisy – jde o Petra Pavla, Danuši Nerudovou, Tomáše Březinu, Karla Diviše, Jiřího Kotába, Karla Janečka nebo právě Pavla Zítka. Kompletní jmenný seznam vnitro nezveřejnilo, 25. listopadu ale publikuje seznam těch, které k volbě připustí.
