Na pražských Olšanských hřbitovech – u hrobu novináře Karla Havlíčka Borovského – se propojily moderní technologie s historickými souvislostmi. Odhalen tam byl první digitální náhrobek v Česku. Podle autora projektu tím začala nová éra posmrtného života.

19:00 11. března 2015 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Digitální náhrobek je čtverec z mramoru, velký asi 8 krát 8 centimetrů. Na jeho povrchu je vypískovaný QR kód, na který když se podíváte přes mobilní telefon, tak se načte profil zemřelého na webové stránce zivotpozivote.cz,“ vysvětluje zakladatel projektu Tomáš Studeník.

Představení nové služby proběhlo u hrobu otce české žurnalistiky Karla Havlíčka Borovského. „Byl symbolem boje proti dominantní ideologii, proti proudu. Nebál se ve své době kritizovat církev, uspořádání rakouské monarchie, je to známá osoba,“ popisuje důvody výběru osobnosti Studeník.

Projektem chce prý ale také vzbudit debatu, jestli digitální technologie patří na hřbitov a do světa, který člověk opouští.

Digitální náhrobek si může pořídit každý. Stačí se zaregistrovat na stránce projektu a koupit si mramorovou destičku, která stojí 800 až 1000 korun. Tu si pak na hrobku jednoduše připevní.

Podle Tomáše Studeníka je to způsob, jak představit předky, na které se dávno zapomnělo a o kterých jejich blízcí už nic neví.

„Pokud by tenkrát existoval způsob, jak nahrát fotky, sebrat vzpomínky a připravit takovýto odkaz, tak dnes vím o svém dědečkovi nebo pradědečkovi mnohem víc. A dokážu si ho představit mnohem lépe než teď, kdy jediné, co vidíme, je mizející jméno na náhrobku, nebo ani to,“ dodává zakladatel projektu Život po životě.

Veronika Sedláčková, mka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít