Ochránci přírody zachraňují až 400 let staré odrůdy jabloní a hrušní

Možná, že máte na zahradě poklad, ale nevíte o tom. Ani není zakopaný pod zemí. Tam má jen kořeny. Na zahradách hlavně starších domů nebo ve starých sadech se občas najdou staré a dnes už ojedinělé odrůdy ovocných stromů. Jadernička moravská, Fulnecké, Kardinál žíhaný a Míšeň jaroměřická, to jsou jen některé z jabloní, které se snaží zachránit Český svaz ochránců přírody v rámci programu Záchrana krajových odrůd.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

jabloň

jabloň | Foto: Marián Vojtek

Jeho spolupracovníci proto objíždějí zahrady a sady, kde hledají dnes už téměř vyhynulé stromy na roubování.

Martin Lípa vysvětluje nad notebookem u stolu v jedné z roubenek skanzenu v Krňovicích u Hradce Králové jak dokumentovat jednotlivé stromy:

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Martina Karlíka o záchraně starých odrůd ovocných stromů

„Výsledky potom budou součástí celostátní databáze genofondových ploch, která by měla sloužit k analýze toho, co už je dnes v genofondových plochách zapěstováno. Zase zpátky se dá reintrodukovat do krajiny.“

Z databáze tak půjde lehce zjistit, kde brát vhodné rouby. Některé odrůdy jsou totiž hodně staré.

„Některé existují ještě z doby před třicetiletou válkou. Většina z nejstarších je barokního původu. Velký boom českého ovocnářství nastal v průběhu 18. a 19. století, kdy to byla velice lukrativní činnost. Tehdy jsme přijímali značné množství odrůd ze světa a pozice českých odrůd byla oslabena, nicméně některé české odrůdy se zase prosadily v rámci evropského a dokonce světového trhu,“ připomíná Martin Lípa.

Na odrůdách jablek a hrušek se podepsaly i dějiny. Řadu starých stromů dnes najdeme v Banátu. Cesty jabloní k nám jsou často klikaté. Jako příklad uvádí Stanislav Boček z Mendlovy univerzity v Brně Oranienské. To je odrůda jablka, která pochází ze severní Evropy a my ji získali z Ruska.

„Dostala se sem přes Jaroslava Němce, syna Boženy Němcové, který působil jako konzul v Rusku.“

Martin Lípa se Stanislavem Bočkem stromy nejen dokumentují, ale i radí s tím, jak o ně pečovat.

„Jsou tady třeba hrušně převážně z Belgie a Francie, ale jsou tady i americké a staré odrůdy, jako Krasokvět žlutý z 18. století,“ uvádí Boček.

Pokud si myslíte, že máte nějaký poklad na zahradě, pak se s takovým podezřením můžete obrátit buď na zahrádkáře nebo třeba na Český svaz ochránců přírody.

pir, Martin Karlík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme