Oceány jsou ve špatném stavu. Vědci varují před jejich zkázou
27 vědců - odborníků na život v mořích z osmi zemí světa - sepsalo studii, podle níž jsou světové oceány v daleko horším stavu než se původně předpokládalo. Své výzkumy zanesly do zprávy organizace s názvem Mezinárodní program věnovaný stavu oceánu (International Programme on the State of the Ocean - IPSO). Jsou mezi nimi odborníci na ekologií korálů, citlivých na životní prostředí, toxikologové nebo ichtyologové, tj. znalci ryb.
Zpráva varuje před vysokým rizikem vstupu do fáze, ve které budou mořští živočichové hynout takovou rychlostí, která nemá v dějinách lidstva obdoby. V Arktidě a v Grónsku údajně taje led, hladina moře stoupá a z mořského dna se uvolňují metanové kapsy.
Špatný stav světových oceánů. Téma pro vedoucího katedry ekologie Přírodovědecké fakulty University Karlovy Adama Petruska.
Nejhorší je údajně situace když se dva faktory spojí, například když se škodlivé chemikálie navážou na odpad a ten pak klesne na mořské dno. Doporučení IPSO jsou jasná a úderná - zastavte bezhlavý rybolov, začněte kontrolovat odpady (zvláště plasty, hnojiva a lidský odpad) a skokově snižte emise skleníkových plynů.
I když apokalyptickému vyznění zprávy mnozí oponují, fakt, že se prostředí v oceánech mění, nezpochybňuje téměř nikdo. Kolik podílu na této změně má člověk zůstává předmětem vědeckých dohadů.
Varování před vymíráním korálů nicméně slýcháme poměrně často, tezi, že oceány už pohltily více oxidu uhličitého, než za velkého vymírání mořských druhů před 55 miliony let, nikoliv. Podle vedoucího katedry ekologie Přírodovědecké fakulty University Karlovy Adama Petruska jsou oceány na tom opravdu velmi špatně:
„Zmíněná zpráva v tomto ohledu není přílišným překvapením. Spíše zní více úderně než některé předchozí. Jde o to, upozornit světové politiky na fakt, že jen nějaké diplomatické řečnění nepomůže,“ uvedl Petrusek pro Rádio Česko.
Plastové odpady
Zajímavé je, jakou roli přisuzují autoři zprávy vlivu plastového odpadu. Na oceánském dně malé plastové částice slouží jako rezervoáry látek jedovatých pro ryby, které se živí z mořského dna. Převážejí řasy z místa na místo. Otázkou je, do jaké míry je oceán samočistící, jak velkou zátěž asi dokáže zvládnout. Podle Petruska spočívá problém v tom, že lidé berou oceány jako něco nekonečného, kam se dá nasypat cokoli.
„Nespatřuji ale hlavní problém v plastovém odpadu. I když uznávám, že jde o problém velkých rozměrů. Větší problém představují například hnojiva nebo pohlcování oxidu uhličitého,“ zmínil Petrusek a dodal:
„Zdánlivě nejjednodušší opatření je v účinné regulaci rybolovu. Posledních třicet let rybolovu způsobilo v podstatě kolaps a úhyn důležitých druhů ryb. Jakožto nedílná součást ekosystému oceánu tak působí jejich nedostatek problém.
