Před 705 lety usedla na český trůn dynastie Lucemburků
Velkolepá svatba před 705 lety v německém Špýru přivedla na český královský trůn dynastii Lucemburků. Manželem osmnáctileté Elišky Přemyslovny se stal o čtyři roky mladší Jan Lucemburský. Dvoudenní svatební oslavy začaly 31. srpna roku 1310.
„O lásce mluvit nemůžeme, šlo o puč, o sesazení legálního panovníka a jeho manželky,“ říká o významné historické události, která změnila české dějiny, profesorka Kateřina Charvátová z Karlovy Univerzity.
S vládou Jindřicha Korutanského, který byl manželem Anny Přemyslovny, nebyla spokojena česká šlechta. Poohlížela se po panovníkovi z rodiny římského krále, kterým byl v té době Jindřich VII. z rodu Lucemburků.
Před 705 lety si Jan Lucemburský vzal Elišku Přemyslovnu, na český trůn nastoupili Lucemburkové. Hostem ČRo byla prof. Kateřina Charvátová z Karlovy Univerzity
„Zdá se, že idea nového panovníka se zrodila v hlavě Petra z Aspeltu, bývalého českého kancléře, v té době již mohučského arcibiskupa. A zřejmě v kooperaci s opaty cisterciáckých klášterů na Zbraslavi a v Sedlci tuto myšlenku dokázali prosadit v prostředí české šlechty,“ vysvětluje profesorka Charvátová.
„A také pro ni získali Elišku, aby se postavila proti své sestře a šla bojovat o trůn, který jí z hlediska právního nenáležel,“ dodává. Císař s ní oženil svého jediného syna, čtrnáctiletého Jana.
„Otec mu v den svatby udělil Čechy a Moravu v léno a tím pádem ho jmenoval českým králem a moravským markrabětem. Pak si musel Čechy dobýt,“ přibližuje Charvátová. I to se postarala Eliška.
„Do Prahy se dostali Lucemburkové čistokrevným podfukem. Protože Eliška dojednala, že určitá část pražských měšťanů otevře boční branku a tou pak vnikla část vojska. Vlastně se Prahy zmocnili bez boje,“ připomíná Charvátová.
Jan podle ní pravděpodobně nebyl v Čechách lepším králem než Jindřich Korutanský, ale byl vysoce oceňován v zahraničí. „Byl to rytířský král, bojovník, byl vynikající diplomat. Člověk, který dokázal sjednávat mír, dokázal sjednávat sňatky,“ vypočítává.
Soužití nebylo šťastné
V roce 1316 se královskému páru narodil syn, kterému dali tradiční přemyslovské jméno Václav. Do historie ale vstoupil jako český král a římský císař Karel IV.
„Soužití Jana s Eliškou nebylo šťastné, protože Eliška byla nesmírně vládychtivá. Ze začátku měla na Jana velký vliv. Už proto, že byla znalá domácích poměrů a byla starší než on. Jan zjistil, že je nebezpečná, a bál se, že nechá Václava prohlásit králem a jeho sesadí. Proto ho odvezl později do Francie,“ popisuje historické události profesorka.
Václav, už jako Karel IV., vystřídal otce na českém trůně v roce 1346, po bitvě u Kresčaku, ve které Jan Lucemburský padl.
„On tam šel už jako slepec, dal se přivázat ke koním dvou šlechticů, kteří ho vedli do bitvy a všichni tři tam život ztratili. Čili svůj životní a rytířský postoj korunoval svojí hrdinskou smrtí,“ dodává profesorka Kateřina Charvátová z Karlovy Univerzity.
