Masopust a spol. se v Sao Paulu po 50 letech setkali s brazilskými soupeři
Jsou zážitky, které se člověku otisknou do paměti navždy. A přesně takový mají čerstvě za sebou jeden slovenský a čtyři čeští fotbaloví vicemistři světa z Chile.
Josef Masopust a jeho kamarádi se v Sao Paulu poprvé po padesáti letech viděli se svými brazilskými vrstevníky, se kterými přesně před půl stoletím bojovali o titul světových šampionů.
"Jsem měl představu, že je to kus chlapa." .... "Prý byl velký, ale zmenšil se." ... "Dobré víno je z malé lahve." (smích)
Střelci prvních dvou gólů ve finále chilského mistrovství světa se sice vidí poprvé od 17. června 1962, ale jsou z jednoho těsta a žertují spolu jako staří přátelé.
V Sao Paulu se poprvé od finále MS 1962 potkali českoslovenští fotbalisté se svými brazilskými soupeři
V Josefu Masopustovi se ovšem probouzejí také jiné emoce než radost při vtipkování s Amarildem, náhradníkem za zraněného Pelého. Brankář Gilmar, kterému dal Masopust svůj slavný finálový gól, přijíždí totiž do salónku v Památníku Latinské Ameriky na vozíčku.
"Nedá se nic dělat. Člověk, který prožil něco takového ve finále, a teď ho vidíte na vozíčku, to je skutečně špatné," říká smutně Josef Masopust.
Nejlepšímu českému fotbalistovi 20. století z toho až vlhnou oči a není úplně poznat, jestli je to dojetím z krásných vzpomínek nebo ze soucitu k vrstevníkovi.
Zagallo si pamatuje na Tichého
To první platí pro Jiřího Tichého, který se spontánně objímá s nejúspěšnějším Brazilcem v dějinách fotbalu. Mario Zagallo se jako hráč nebo trenér podílel na čtyřech z pěti brazilských titulů mistra světa a ve finále chilského turnaje ho na levém křídle hlídal právě tehdejší obránce Červené hvězdy Bratislava.
"Počkej, něco mu chci říct. Jestli ví, kdo ho držel ve finále mistrovství světa. Od mistrovství světa jsme se neviděli, měl jsem takový nějaký dobrý pocit, když jsem ho viděl," říká Jiří Tichý.
"Trochu jsme zestárli, vlasy nám oběma zbělaly a už jich moc nemáme, ale tenkrát ve finále jsi mi dával víc prostoru. Kdybys mě hlídal takhle těsně, tak jste třeba vyhráli," dobírá si Zagallo Tichého, který je k němu na sedačce doslova přilepený.
Právě Zagallo a legendární obránce Djalma Santos si na rozdíl od osmi dalších Brazilců setkání při vernisáži výstavy k padesáti letům od Chile obohatili ještě návštěvou česko-slovenské výpravy přímo v jejím hotelu. A také třiaosmdesátiletý čiperný sympaťák Djalma také nachází své finálové dvojče. Hlídal totiž tehdy Josefa Jelínka.
Pelé za Masopustem nepřišel
"Hrál jsem proti nejlepšímu pravému obránci na světě Djalmovi Santosovi a ty souboje byly spíše gentlemanské, protože já měl jiné úkoly, a to trochu pomáhat zadním řadám, to znamená hlídat Garrinchu," vzpomíná Josef Jelínek.
Právě Garrincha, jeden z nejslavnějších fotbalistů brazilské historie, patří k těm, kteří se emotivního setkání nedožili. Nejslavnější Brazilec Pelé sice ano a dobře věděl o přítomnosti svého kamaráda Josefa Masopusta, přesto si čas na setkání neudělal.
"Počítal jsem s tím, že se uvidíme aspoň na skok, i když vím, že je velmi vytížený," říkal Josef Masopust.
A tak se k radosti a dojetí přidává i trocha smutku.
