Leonid Kravčuk vzpomíná, jak před 20 lety přispěl k rozpadu Sovětského svazu
Přesně před dvaceti lety se rozpadl Sovětský svaz. Přelomový dokument podepsali utajeně v Bělověžském pralese tři politici. Prezidenti Ruska a Ukrajiny Boris Jelcin a Leonid Kravčuk a předseda Nejvyšší rady Běloruska Stanislav Šuškevič. Takzvaná bělověžská dohoda vstoupila do dějin. Po téměř sedmdesáti letech totiž ukončila existenci sovětského impéria.
Politici, kteří přesně před dvaceti lety podepsali rozpad Sovětského svazu, se označují za spiklence z pralesa. Leonid Kravčuk strach z podpisu přelomového dokumentu neměl.
„Strach ne. Pokud děláte něco významného, tak si strach nepřipouštíte. Rozpad Sovětského svazu byl historickou událostí, cítil jsem pouze obrovskou zodpovědnost. Bylo mi jasné, že naše rozhodnutí může změnit životy milionů lidí. A to se také potvrdilo,“ řekl zpravodaji Českého rozhlasu Petru Vavrouškovi první ukrajinský prezident.
S prvním ukrajinským prezidentem Leonidem Kravčukem natočil rozhovor zpravodaj ČRo Petr Vavrouška
Kravčuk byl tehdy ve funkci pouhé dva dny. Pro rozpad Sovětského svazu měl ale v ruce velmi silný argument.
„Pár dnů před podpisem bělověžské dohody se na Ukrajině konalo referendum. Devadesát procent lidí hlasovalo pro nezávislost země. Takže jsem znal názor mého národa, který si přál zásadní změnu,“ hájí se Leonid Kravčuk.
Společně s Jelcinem a Šuškevičem se ale přeci jen obávali reakce společnosti. Nemohli totiž zrušit sovětskou říši jen tak. Proto nové uskupení pojmenovali Společenství nezávislých států.
„Pokud bychom se tehdy dohodli, že se okamžitě rozcházíme, že si každá sovětská republika může jít svou cestou, mohlo by to mít nebezpečné následky. Moc dobře jsme věděli, že když by se ráno lidé vzbudili a dozvěděli se, že Sovětský svaz už neexistuje, mohli by na to reagovat velmi emotivně,“ vzpomíná Kravčuk.
Proto před dvaceti lety vymysleli v Bělověžském pralese přijatelnější šokovou terapii.
„Ano, lidé se sice vzbudili a zjistili, že Sovětský svaz jako geopolitický systém přestal fungovat, ale místo něho budou žít v novém mezinárodním uspořádání, které se jmenuje Společenství nezávislých států. To zásadní, že zůstáváme víceméně spolu, jsme zachovali. To bylo velmi rozumné,“ chlubí se Kravčuk.
Gorbačov mimo hru
Mimochodem tehdejšího sovětského prezidenta Michaila Gorbačova úplně vyšachovali ze hry. Ten se o rozpadu své říše dozvěděl až o pár dnů později. Všichni tři politici byli zaskočeni, co vlastně způsobili. Podepsali sice rozsudek smrti nad Sovětským svazem, ale další stránky scénáře jim chyběly.
„Co se bude dít dál, jsme nevěděli. Jak bude nové společenství fungovat, jaké budou vazby mezi zeměmi, vztahy se zahraničím. To jsme netušili. Ale s ohledem na psychiku sovětského člověka jsme nemohli zrušit sovětskou říši ze dne na den,“ říká Leonid Kravčuk.
Přiznává také, že si přál demokracii, svobodu, ale tehdy vlastně nevěděl, co to v praxi obnáší.
„O demokracii jsem měl jen mlhavou představu. Nikdy jsem na vlastní oči neviděl, jak funguje. V době Sovětského svazu jsem byl na Západě jen jednou, ve Švýcarsku. Jak žijí lidé v kapitalistických zemích jsem netušil. Znal jsem to jen z knih a časopisů,“ vybavuje si začátky své nové politické kariéry bývalý ukrajinský prezident.
Po Sovětském svazu řada lidí touží
Sovětský svaz se sice rozpadl před dvaceti lety, ale řada lidí po něm stále touží. Jsou nemocní sovětskou nostalgií. Leonid Kravčuk proto nezřídka čelí jejich kritice.
„Během různých předvolebních kampaní, kdy jsem potkával lidi na mítincích, mi vyhrožovali. Ale takových lidí je čím dál méně. V poslední době si už nepamatuji, že by mi někdo nadával za to, že jsem podepsal rozpad Sovětského svazu,“ dodává první ukrajinský prezident.
Z takzvaných spiklenců z pralesa už zůstali jen dva. On a Stanislav Šuškevič, který je předním běloruským opozičním politikem. Boris Jelcin zemřel před čtyřmi lety.
