Česko-slovenské fotbalové soužití přinášelo úspěchy, ale i problémy
Blíží se dvacáté výročí rozpadu Československa a připomínají si ho i pořadatelé akce ‚Víc než hra‘ v Olomouci. Představují fotbal v širších společenských souvislostech a vrcholem doprovodných akcí bude zítřejší přípravný zápas českého a slovenského národního týmu na Andrově stadionu.
V Olomouci se mimo jiné sejde i poslední federální reprezentace z roku 1993 nebo předsedové obou fotbalových svazů k diskuzi nad možným obnovením společné ligové soutěže. Jenomže už dřívější česko-slovenské fotbalové soužití přinášelo i problémy a hašteření.
„Vidím to jako dnes. Pospíchal postupoval po pravé straně, jak mi to tam Tomáš prohodil a já byl v plném běhu, trefil jsem to k tyči,“ vzpomíná Josef Masopust na přihrávku, díky které dal před padesáti lety svůj slavný gól Brazílii ve finále mistrovství světa v Chile, odkud si Československo odvezlo stříbrné medaile.
Reportáž Jana Kaliby připomíná česko-slovenské fotbalové soužití během MS v Chile 1962
Ona přihrávka byla vzorovým příkladem herní situace, při které míč projde kolmo k brance mezi soupeřovými obránci a pro kterou se ve světě fotbalu ujal název ‚česká ulička‘. Jejím autorem ve finále v Santiagu de Chile byl Tomáš Pospíchal, který ale na hřišti vůbec nemusel být.
První tři zápasy na turnaji proseděl stejně jako další český útočník Josef Kadraba mezi náhradníky. Od čtvrtfinále ovšem tihle dva nahradili v sestavě československé reprezentace dva Slováky - Jozefa Adamce a Jozefa Štibrányiho.
„Trochu se o toho zamotala i politika, bylo nás tam víc Slováků než Čechů. Někomu to asi vadilo, Tomáš i s Pepíkem říkali, že by se měla změnit taktika, že jsme koukaní. No a mě s Jožkou vyměnili,“ vzpomíná střelec vítězné branky z prvního utkání turnaje proti Španělům Jozef Štibrányi.
Národnostní třenice mezi českým a slovenským křídlem v československém fotbale měly vliv i na samotnou podobu nominace hráčů, kteří na šampionát do Chile nakonec odcestovali. Trenér Rudolf Vytlačil totiž na poslední chvíli povolal sparťana Andreje Kvašňáka, a tím pádem musel ze závěrečného soustředění v Itálii, odkud mužstvo odlétalo rovnou do Jižní Ameriky, poslat jednoho fotbalistu nečekaně domů. Odnesl to tentokrát pro změnu Čech - Vladimír Kos.
„Byla v tom národností otázka, to mě strašně mrzelo, domů měl jet Molnár. Já spal na pokoji s Honzou Lálou a říkal jsem mu, že mám nějaké škrábání na zádech, že domů pojedu já. Najednou se objevil ve dveřích Vašek Jíra, tekly mu slzy, tak jsem se otočil na Honzu a řekl mu, že už je to tady.“
Vicemistry světa jsou nakonec oba, jak Slovák Pavol Molnár, tak Čech Vladimír Kos, který za týmem přiletěl do Chile dodatečně po postupu ze skupiny. Teď už reprezentační tým podobné problémy řešit nemusí, skoro o rok později než republika se totiž rozdělil také, a tak Češi a Slováci nemusejí zápasit v zákulisí, ale mohou bez intrik soupeřit přímo na hřišti. Předvedou to už ve středu v podvečer na Andrově stadionu.
