‚Příčetný člověk by o tom teď neměl uvažovat.‘ Experti varovali před úpravami lidského genomu
Experti Světové zdravotnické organizace varují před úpravami lidského genomu, které by měnily DNA potomků. Technologie ani lidská společnost na to nejsou připravené, vyplývá z doporučení, které zveřejnil poradní výbor Světové zdravotnické organizace (WHO). Ten vzniknul po skandálu z roku 2018, kdy čínský vědec oznámil narození dvojčat s upraveným genomem.
Úprava genomu nebyla nikdy jednodušší. Díky relativně levné a jednoduché metodě CRISPR/Cas9, které se také přezdívá genetické nůžky, dokážou vědci rychle a přesně zasáhnout do genomu a například vystřihnout a nahradit závadný úsek či konkrétní gen.
Potenciál pro léčbu je obrovský, ale také to otevírá cestu ke změnám, které by se přenesly i do další generace a tak i cílené úpravě genomu potomků, aby například měli určitý vzhled nebo vylepšené vlastnosti.
Covid podle vědců způsobuje změny krevních buněk. Zjistili to díky nové metodě focení krvinek
Číst článek
Metodu takto poprvé využil čínský biofyzik Che Ťien-kchuej. V roce 2018 na kongresu v Hongkongu oznámil vytvoření geneticky upravených dvojčat, u kterých se snažil vyloučením konkrétního genu vytvořit odolnost vůči viru HIV. Kontroverzní případ rozpoutal velkou debatu nejen mezi vědci.
Che byl odsouzen ke třem rokům vězení a finanční pokutě a řada institucí začala řešit, jak editování lidské DNA regulovat.
Světová zdravotnická organizace sestavila poradní výbor 18 expertů z celého světa, který po dvou letech přišel se sérií doporučení. Mimo jiné varoval, že na úpravu lidských dědičných buněk je příliš brzy.
Odstranit dědičné nemoci
„Úprava genomu, která umožní změny dědičně přenášet je naprosto odlišná věc. Proto by teď příčetný člověk neměl uvažovat o tom, že tyhle techniky bude provádět. Jednoduše to není dostatečně bezpečné a účinné. Nejsme na to připravení i s ohledem na etická a společenská kritéria,“ uvedl v rozhovoru pro agenturu Reuters jeden ze členů výboru, britský embryolog Robin Lovell Badge, který působí ve Francis Crick Institute v Londýně.
Také ovšem zdůraznil, že v budoucnu by mohli genetici zbavit řadu rodin „kletby“ v podobě dědičných nemocí.
Vědecký tým s českou stopou vyvinul nové značení stavebních bloků DNA. Dal jim vlastní redoxní značky
Číst článek
„Určitě by to mohlo být přínosné. Například by to umožnilo rodičům, jejichž dítě by mělo genetickou chorobu, přivést na svět potomka, který by byl zdravý. Ale navíc pak by už ani další generaci dětí ta nemoc nehrozila. Takže si dovedete představit velký potenciál v dlouhodobém horizontu, ale to se bavíme o vzdálené době ne o současnosti. Abychom tyto techniky dostali do stavu, kdy je půjde takto použít, bude to trvat ještě dlouho, jestli se to vůbec povede. A jak už jsem zmínil, také by to muselo být přijatelné.“
Problém je, že pomocí technologie také lze napáchat nedozírné škody, které se pak můžou propsat do dalších generací. Experti Světové zdravotnické organizace se shodli na tom, že související studie by měly být pod dohledem.
I proto už organizace iniciovala vznik mezinárodního registru studií využívajících editace lidského genomu. Také doporučila státům, aby v této oblasti více spolupracovaly, hlídaly a hlásily neetické a nezákonné zneužití metod pro úpravu lidské DNA.
V neposlední řadě experti vyzvali země, aby pomohly zajistit rovnocenný přístup k patentům, s nimiž se vývoj genového inženýrství pojí. Světová zdravotnická organizace a potažmo Organizace spojených států se tak snaží mezi členskými státy rozproudit debatu o regulacích i s ohledem na etické a právní otázky.
Debata o bioetice
„To, že tento dokument vzniknul, je velmi dobře,“ myslí si biolog a římskokatolický kněz Marek Vácha, který je přednostou Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
„Jde o to, aby byly zavedeny nějaké standardy pro celý svět a aby i užitečnost technologie genomového editování se dostala nejen k bohatým státům ale i těm chudým…Ty techniky jsou velmi dobré. Že může dojít k jejich zneužití, je věc druhá,“ podotýká Vácha s tím, že ze strany Světové zdravotnické organizace jde o snahu podnítit globální debatu o bioetice, protože konečná pravidla jsou v rukou států a jejich občanů, kterým může využití metody v budoucnu pomoct ale i uškodit.
Buňka čte vakcínu jako kuchařku. Naučíme vás to také
Číst článek
„Technologie CRISP/Cas9 je skvělá a pomůže nám v léčbě obrovské spousty nemocí. To se týká HIV, Srpkovité anémie ale někdy v budoucnu snad i třeba amyotrofická laterální skleróza, spousty druhů rakovin… Na druhou stranu jsou tady závažné etické otázky. Pokud bychom tím chtěli měnit DNA lidských embryí tak z toho samozřejmě trošku běhá mráz po zádech. Když uděláte takovou změnu v raném embryu, tak ten človíček po narození bude mít změnu patrnou ve všech buňkách svého těla. Také ji předá svým případným dětem, vnoučatům atd. Takže toto je obrovská etická otázka, zejména pokud vaše práce nedopadne úplně dobře. Ta technologie přeci jen ani dnes ještě není na té úrovni, aby se používala klinicky. Stále jsme ve fázi testování. Takže to, co udělal Che, Ťien-kchuej bylo strašně nezodpovědné,“ varuje.
Otázka současnosti
Vácha má za to, že úprava lidského genomu představuje největší bioetickou otázku současnosti, která může změnit budoucnost a zdraví člověka jako málo co.
Přístup různých zemí k editaci lidského genomu se dnes liší. Teď jde o to, jestli se podaří zavést mezinárodní standardy a dohled. Česko v současnosti patří mezi signatáře Úmluvy o lidských právech a biomedicíně Rady Evropy z roku 1997.
‚A teď se vám doktor podívá do šroubovice.‘ Pandemie urychlila nástup genomiky a medicíny na míru
Číst článek
„Ta úmluva už v době svého vzniku byla kompromisním textem. Byla snaha dát Evropě určitý rámec a jednotlivé země si můžou stanovovat zákony, které budou přísnější ale ne volnější. Tato Oviedská konvence obsahuje slavný článek 13. Ten říká, že pokud budeme provádět zásahy do lidského genomu, tak je lze provádět jedině pro preventivní, diagnostické nebo léčebné účely, ale pouze tehdy pokud není cílem jakákoliv změna genomu některého z potomků. V roce 1997 to bylo docela jednoduché, protože to ještě nikdo neuměl. Ale teď je tenhle článek přesně to, o co se hraje,“ dodává Marek Vácha a připomíná zprávu o úpravě lidského genomu, kterou loni v září vydalo uskupení Amerických akademií věd a britské Královské učené společnosti.
Dokument, který zabíhá do větších biomedicinských detailů než zpráva Světové zdravotnické organizace, konstatuje, že případnému klinickému využití zmíněných technik k úpravě dědičných buněk by měla předcházet rozsáhlá celospolečenská diskuse a preklinické testování. Také radí nejprve omezit léčbu touto cestou na monogenní choroby, což jsou dědičná onemocnění způsobené změnou na jediném genu.
