‘Tichý matematický génius’, dětský hematolog i znalec husitství. Ceny Neuron získá sedm vědců
Ceny Neuron za přínos světové vědě získá sedm osobností napříč vědními obory. Jejich jména Nadační fond Neuron zveřejnil v úterý v tiskové zprávě. Ocenění dostanou 6. prosince, ve stejný den jako laureáti cen pro mladé vědce Neuron Impuls. Podle místopředsedy správní rady fondu Pavla Hobzy vybrala rada „zralé vědecké osobnosti“ a také 15 mladých badatelů, kteří stojí na začátku své kariéry.
Mezi laureáty Ceny Neuron za přínos světové vědě jsou chemik Emil Paleček, historik František Šmahel, biolog Josef Svoboda, fyzik Martin Roček, matematik Vladimír Šverák, lékař Otto Hrodek a matematik a odborník na informatiku Pavel Pudlák.
Studentka z Česka získala první cenu Evropské unie pro mladé vědce, řeší příčinu nádorových nemocí
Číst článek
Všichni ocenění patří mezi špičky ve svých oborech a často působí v zahraničí. Například matematik Šverák pracuje na univerzitě v Minnesotě. „Vladimír Šverák se věnuje zkoumání rovnice, která popisuje proudění vody, a snaží se tak beze zbytku porozumět pohybu jedné ze základních látek nezbytných pro život na Zemi,“ uvádí o něm zpráva fondu.
Fyzik Martin Roček zase pochází z rodiny, která emigrovala v roce 1960. Se zahraničím byl proto jeho profesní osud přirozeně spojen. Dnes je profesorem na Státní univerzitě v New Yorku.
Hrodek přednášel v Oxfordu i v Cambridge
Zakladatel moderní české dětské hematologie Otto Hrodek se pro svou dráhu rozhodl v Paříži, později působil jako poradce Světové zdravotnické organizace pro problematiku dětských nádorů. Přednášel v Oxfordu, Londýně, Cambridge, Uppsale a dalších městech.
Emil Paleček z Biofyzikálního ústavu přišel už na přelomu 50. a 60. let s objevem, jak číst DNA pomocí elektrochemických metod. Výrazně tím předběhl dobu, a to hlavně v socialistickém Československu, kde podle něj bylo slovo „genetika“ zakázané.
Mnohé letošní laureáty spojují i nelehké životní osudy. Biolog a ekolog Josef Svoboda skončil v 50. letech ve vězení za údajnou protistátní činnost. Strávil v něm téměř 8,5 roku. Studium nakonec absolvoval v Kanadě a jako výzkumník rostlinné ekologie se začal věnovat Antarktidě.
Šmahel za normalizace řídil tramvaj
Historik František Šmahel v době normalizace přišel o místo v akademickém ústavu a živil se jako řidič tramvaje. Dnes je považován za jednoho z největších světových znalců lucemburské dynastie, husitství a české reformace.
Pavla Pudláka z Matematického ústavu Akademie věd ČR označuje tisková zpráva fondu za „tichého matematického génia“. Zabývá se teorií výpočetní složitosti.
Nadační fond Neuron vznikl v roce 2013. Podpořil české vědce a jejich výzkumy částkou 51 milionů korun. Kromě výše zmíněných cen udílí také granty Neuron Expedice. Jsou určené vědcům, kteří potřebují pro své výzkumy data z terénu.
