„Byl skvělým vědcem a výjimečným mužem, jehož dílo a odkaz budou žít dlouhé roky,“ uvedly v prohlášení Hawkingovy děti. Lucy, Robert a Tim Hawkingovi dále poznamenali, že otcova kuráž a houževnatost, které šly ruku v ruce s genialitou a humorem, byly inspirací pro lidi na celém světě.

Lékaři Hawkingovi v jednadvaceti letech po diagnostikování amyotrofické laterální sklerózy, která napadá nervový systém a způsobuje postupné ochrnutí celého těla, dávali dva roky života. Navzdory všem prognózám se však dožil pokročilého věku, byl však paralyzován a kvůli tracheotomii přišel o hlas, mluvit pak mohl jen díky počítači.

Hawking, označovaný za nejvýraznějšího teoretického fyzika současnosti, se věnoval i kontroverzním tématům. Mimo jiné prohlásil, že lidstvo by mělo v příštích stech až dvou stech letech kolonizovat vesmír, pokud chce přežít. Za hrozbu lidské budoucnosti označil genetické inženýrství či umělou inteligenci, ale také vyspělou mimozemskou rasu, která by nás mohla považovat nižší formu života.

Převážnou část svého bádání však věnoval vesmírným černým dírám, zabýval se též takzvanou teorií všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou.

Hawking byl držitelem několika prestižních ocenění. Získal například Wolfovu cenu za fyziku nebo Řád společníků cti udělovaný královnou Alžbětou II. O jeho životě natočil režisér James Marsh snímek Teorie všeho. Za roli profesora získal herec Eddie Redmayne sošku Oscara.

Hawking byl dvakrát ženatý. S první ženou Jane Wildeovou měl tři děti, byl také trojnásobným dědou.

O svém zdravotním stavu hovořil s nadhledem, když prohlašoval, že s vyhlídkou na brzkou smrt žil pět desetiletí. „Smrti se nebojím, umřít ale nespěchám. Mám toho ještě tolik, co chci nejdříve udělat,“ řekl.