‚Postavit to nekvalitně jako v Turecku je někdy těžké.‘ Pardubičtí vědci testují dopad zemětřesení na stavby
Vědci z dopravní fakulty pardubické univerzity zkoumají účinky zemětřesení na budovy. Mají k dispozici také přesné kopie materiálů použitých na stavbu domů v Turecku při ničivém zemětřesení, které tam začalo přesně před rokem. V jejich týmu je také Ezgir Yjuridakul z Ankary.
S přípravou na novou sérii pokusů začali na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice právě rok od začátku ničivého zemětřesení v Turecku.
Pardubičtí vědci používají k výzkumu dvoutunové kvádry materiálu tureckých domů poškozených ničivým zemětřesením, práci sledovala Šárka Rusnáková
„To, co právě vidíme, je příprava testu železobetonového sloupu v základové patce. Pro zajímavost, váha vzorku jsou dvě tuny, takže veškerá manipulace s ním je poměrně náročná,“ popisuje proděkan Ladislav Řoutil přípravu na experiment, ve kterém budou zkoumat účinky zemětřesení na budovy.
„Každý z těch vzorků testujeme jeden dva dny, příprava trvá také den až dva a odstranění zhruba den, takže na jeden test jednoho vzorku potřebujeme zhruba týden. Celý průzkum směřuje k zesilování a opravování staveb poškozených při zemětřesení. Díky tomu by se mohly výrazně změnit katastrofální účinky, které jsme v Turecku zaznamenali,“ vysvětluje proděkan.
Nekvalitní materiál i postup
Pardubičtí vědci zkoumají také stavební materiály a konstrukce domů přímo ze zemětřesením postižených oblastí. Dvoutunové kvádry, které k tomu potřebují, ale z Turecka nevozí, vyrábějí si je podle Řoutila sami.
„Máme k tomu poměrně velkou sadu dat, spolupracujeme s kolegy v Turecku. Všechno vyrábíme tady, ale vyrábíme to tak, aby to odpovídalo situaci tam. Někdy je pro nás celkem problém vyrobit tak nekvalitní konstrukci, ať už na straně materiálu nebo na straně konstrukčního provedení,“ uznává.
Právě nekvalitní materiály a konstrukce tureckých domů byly podle vědců jednou z příčin tak vysokého počtu obětí, jen v Turecku jich bylo 53 500. Pod sutinami zemřela také blízká přítelkyně člena pardubického výzkumného týmu Esgira Yjuridakula.
„Jsem v Pardubicích deset let a deset let na univerzitě dělám výzkum zesilování a opravy staveb poškozených zemětřesením. Jsem z Turecka, z Ankary, navštívil jsem i poškozenou oblast a získal jsem mnoho dat, která teď používáme,“ přibližuje Yjuridakul.
Výsledky výzkumu pardubických vědců využívá také Evropská inženýrská komise. Vychází z nich například nové normy pro navrhování konstrukcí budoucích staveb.
