Příběh ledového muže Ötziho. Jak to bylo doopravdy s celebritou mezi evropskými mumiemi?
Skoro všechno bylo jinak. To je stručný závěr nové studie o takzvaném „muži z ledu“ – mumii muže staré přes pět tisíc let. V roce 1991 ji v Tyrolských Alpách našli němečtí turisté a podle místa nálezu se jí začalo říkat Ötzi. Mluvilo se o senzaci a unikátním objevu. Studie, která teď vyšla v odborném časopise Holocén, ale pohled na Ötziho mění.
Doteď převládala hypotéza, že Ötzi byl zřejmě pastevec, jehož tělo se souhrou náhod uchovalo v ledu. Autoři nové studie ovšem tvrdí, že osud mumie mohl být trochu jiný.
Mezinárodní tým norského glaciálního archeologa Larse Piløa se domnívá, že Ötziho tělo nebylo v ledu nonstop celých 5300 let, jak předpokládá tradiční hypotéza archeologa Konrada Spindlera z Innsbrucké univerzity z roku 1993.
Výzkumníci totiž v posledních dvaceti letech provedli nejrůznější analýzy včetně datování radiokarbonovou metodou a zkoumali také to, co se našlo u těla – listy, pyly, semínka a taky trus. Zjistili, že Ötzi nezemřel na podzim, jak se doteď soudilo, ale už na jaře nebo v létě.
Vzduch i voda
Důkazů k tomu je víc, jedním z nich je například to, že Ötzi měl ve střevech pyl ze stromu habrovce habrolistého, který se v údolí, odkud Ötzi pocházel, vyskytoval v březnu a dubnu. Navíc některé z organických materiálů na Ötziho věcech – třeba na toulci – byly mladší než Ötzi.
Mezinárodní výzkumný tým z toho usuzuje, že jeho tělo nebylo trvale konzervováno v ledovém pouzdře, ale že se během prvních patnácti set let po smrti opakovaně dostalo na vzduch.
Podle ztráty nejsvrchnější vrstvy pokožky a vlasů také výzkumníci už od 90. let usuzují, že tělo bylo určitou dobu ve vodě. Nasvědčuje tomu i analýza trav z Ötziho věcí. Ve vodě byly opakovaně až tři měsíce, což odpovídá cyklům zamrznutí a tání.
Unikátní? Ne, jen nejslavnější
Podle nové vědecké studie taky Ötzi zřejmě nezemřel v průrvě široké až sedm metrů, kde ho našli, ale o něco výš. Za 31 let od nálezu jeho mumifikovaného těla totiž věda pokročila a vznikl nový obor – glaciální archeologie. V roce 1991 se taky ještě tolik nemluvilo o globálním oteplování.
Dnes už glaciální archeologové vědí víc o pohybu ledovců a fakt, že Ötziho věci byly poničené a rozházené až několik metrů kolem jeho těla, podle nich odpovídá jiným podobným, avšak méně známým nálezům.
Kromě slavné mumie se totiž už dříve v Norsku i v Alpách našla v ledu uchovaná těla lidí i zvířat, třeba koní. Upozornil na to ostatně už počátkem 90. let archeolog Werner Meyer, když jako první zpochybnil původní Spindlerovu hypotézu s poukazem na podobné nálezy ze Švýcarských Alp.
Ze současných poznatků moderní vědy tedy vyplývá, že zachování Ötziho těla nebyla souhra náhod, ale přirozený proces. Podle studie týmu Larse Piløa jsou dnes známé stovky nalezišť a tisíce podobných nálezů a je čas zařadit mezi ně i dosud protežovaný případ Ötziho.
V ledové konzervě
Ötzi pravděpodobně zemřel na následky zranění šípem, který měl zabodnutý v levém rameni a zůstal ležet na sněhu někdy na jaře nebo začátkem léta.
Britští vědci díky 3D tisku zrekonstruovali hlas tři tisíce let mrtvého egyptského kněžího
Číst článek
Po nějaké době sníh roztál a Ötzi a většina jeho věcí sklouzli do průrvy. Pak se 1500 let střídalo tání s mrazy a až potom tělo přikryl souvislý ledový příkrov.
Podle nové studie nic nepodporuje názor o náhlém ochlazení klimatu hned po Ötziho smrti. To až posledních 3800 let. Teprve na konci 20. století nastala v oblasti taková obleva, že bylo vidět část Ötziho mumie. Autoři studie také předpovídají, že s oteplováním a odtáváním pevninských ledovců podobných nálezů celkem logicky přibude.
V současné době se Ötzi nachází ve speciální komoře v archeologickém muzeu v italském Bolzanu. Návštěvníci se na něj i jeho oblečení a další věci mohou dívat pouze okénkem ve dveřích.
