Bez kastrace, ale s roční čekací lhůtou. Poslanci navrhují nová pravidla pro úřední změnu pohlaví
Narodili se v jiném těle, než ve kterém chtějí být. V Česku ale musejí trans lidé, kteří chtějí úředně změnit pohlaví, podstoupit kastraci. Tuto podmínku sice loni zrušil Ústavní soud, úprava zákona ale stále chybí. Hotová má být ale podle soudu do června. Návrh už je na světě, v lednu ho představili poslanci KDU-ČSL a ODS. Některé části novely ale kritizuje opozice i neziskové organizace.
Bez kastrace, ale s roční čekací lhůtou. Poslanci navrhují nová pravidla pro úřední změnu pohlaví
„Podle starého nařízení jsem vlastně byla v situaci, kdy jsem stála před rozhodnutím, jestli jít na operaci, abych si mohla změnit úřední pohlaví, nebo zůstat se starým úředním pohlavím a nejít na operaci,“ popisuje Radiožurnálu a iROZHLASu čtyřiadvacetiletá studentka Viktorie. Posledních šest let řeší svoji identitu, před dvěma lety si uvědomila, že je žena.
Od té doby Viktorie podstupuje hormonální terapii. Po dlouhém uvažování se rozhodla, že na operaci jít nechce. „Takže teď čekám na podmínky, abych si změnila úřední pohlaví,“ dodává studentka. V dokladech a úředních listinách má totiž dál v kolonce pohlaví písmeno M, tedy muž.
Nutná změna zákona
Ústavní soud loni v květnu zrušil podmínku chirurgického zákroku včetně sterilizace při úřední změně pohlaví. Politikům dal soud čas do června, aby udělali potřebné úpravy v zákoně. S návrhem na nastavení pravidel v lednu přišli vládní poslanci Eva Decroix, Marek Benda (oba ODS), Marian Jurečka a Aleš Dufek (oba KDU-ČSL).
„Zákon se snaží o jakousi rovnováhu mezi respektem toho, že někteří lidé chtějí úřední změnu pohlaví. Ale současně si myslíme, že tam má být nějaká možnost rozmyšlení,“ popisuje návrh novely zákona jedna z předkladatelek, poslankyně Eva Decroix.
Změnit úřední pohlaví by si podle návrhu mohli lidé starší osmnácti let, kteří na matriku podají čestné prohlášení. Pak musejí rok počkat. Mezitím musí navštívit alespoň dvakrát sexuologa nebo klinického psychologa. Člověk taky musí prokázat, že započal hormonální terapii.
‚Ústavní soud to vyřešil za mě.‘ Trans lidé našli zastání, další na řadě je vláda
Číst článek
„Proces je jednoduchý, bez zásahu do tělesné integrity. Jeho cílem je opravdu to, aby nedocházelo k nerozmyšlenému postupu. Což se v mladším věku může stát,“ dodává poslankyně Decroix. Součástí procesu úřední změny pohlaví má být taky komise. V ní má být zástupce ministerstva, sexuolog, psychiatr, klinický psycholog a právník.
Eva Decroix zdůraznila to, že komise už při procesu tranzice existuje teď. „Komise má především osvětovou nebo poučovací povinnost,“ říká poslankyně a dodává, že je podle ní nutné, aby se člověk před úřední změnou pohlaví setkal s odborníky, kteří ho seznámí s důsledky.
Kritika opozice a neziskovek
Komisi jako nutnou součást procesu při úřední změně pohlaví kritizuje opoziční poslankyně Klára Kocmanová (Piráti). Podle ní je to zbytečná zátěž státu. „Bude potřeba ty lidi zaplatit. Navíc to sebere i kapacity. Zvlášť když jde opravdu jen o úřední úkon, změnu písmenka v občanském průkazu,“ říká poslankyně.
Povinnost komise chce s předkladateli prodiskutovat i poslankyně Taťána Malá (ANO). „Představím-li si nějakou takzvaně potratovou komisi z doby minulé, tak mi to moc nedělá dobře,“ upozorňuje.
Klára Kocmanová pak kritizuje i nutnost podstoupit hormonální léčbu. „Máme svobodu, každý člověk může vypadat, jak chce. Myslím si, že ani dnes se nikomu nedíváme pod sukně, jestli mu sedí pohlaví tak, jak ho má v občance,“ doplňuje.
Viktor Heumann, předseda neziskové organizace Transparent, která se problematikou dlouhodobě zabývá, poslaneckou iniciativu vítá. Zvlášť proto, že se stále nacházíme v jakémsi právním vakuu, ve kterém lidé v tranzici čekají na nastavení pravidel.
Přelomový rozsudek. Ústavní soud rozhodl o konci povinných kastrací při úřední změně pohlaví
Číst článek
Stejně jako poslankyni Kocmanové i Viktoru Heumannovi se v návrhu nelíbí povinná hormonální terapie. „Je to zase medicínská procedura, která je podmínkou pro úřední změny genderové identity. A ta úřední změna by tím neměla být podmíněna,“ vysvětluje.
Heumann má u návrhu otazníky i u zmíněné roční lhůty, podle něj jen přidá na byrokracii. Hlavně ale upozorňuje na to, že do procesu nově vstupuje psychiatr. „Co se týče objednacích lhůt, je to zátěž nejen pro trans lidi, ale i pro zdravotnický aparát jako takový. Už teď jsme na časových hranicích lékařů,“ říká. Celý proces by se tak mohl protáhnout ještě o delší dobu, než je předepsaný rok.
Málo času
Eva Decroix je podle svých slov připravená vést nad návrhem novely diskusi. Času ale moc nezbývá. Ústavní soud dal politikům lhůtu na změny zákona do konce června. Sama Decroix ale přiznává, že vládních priorit do konce období není málo.
„Bylo by nefér říct, že mám nějakou kouzelnou hůlku a umím to zařídit. Sněmovna je přece jen nepředvídatelný orgán,“ obává se místopředsedkyně ODS. Už na začátku roku její spolustraník, ministr dopravy Martin Kupka řekl, že Sněmovna nemá šanci stihnout dokončit předlohy, které už v ní v té době neležely.
Žvanírna? ‚Durch‘ se už nejedná, ale máloco se dá ve Sněmovně plánovat, tvrdí reportérka
Číst článek
Pokud by do června vládní koalice nestihla prosadit nutné změny, nejspíš by se nynější právní vakuum muselo vyřešit vyhláškou ministerstva vnitra. „Jsme na hranici času. Ale vyhláška nebo interní pokyn směrem k matrikám není nejšťastnější cesta,“ upozorňuje Klára Kocmanová.
„Kdybych si myslela, že to nemá vůbec šanci, tak to nepředkládám,“ dodává ale Eva Decroix.
