Silný déšť, nebo jen nahromaděné magma? Odborníci se přou o vlivu extrémního počasí na výbuchy sopek
V květnu 2018 začal na Havaji soptit vulkán Kilauea. Svět obletěly fascinující záběry, na kterých si láva razí cestu lidskými obydlími nebo vytéká do Tichého oceánu. Popelem tehdy lehlo přes 600 domů a tisíce lidí se musely evakuovat. Skupina amerických vědců teď přišla s neobvyklým vysvětlením, co mohutnou erupci způsobilo. Jak tvrdí jejich studie zveřejněná v časopise Nature, na vině byl dlouhotrvající déšť.
Havajské ostrovy tehdy několik měsíců sužovaly opravdu vytrvalé deště. Padl dokonce historický rekord platný pro celé Spojené státy. Na ostrově Kauai v jediném dni napršelo přes 126 cm. Obrovské množství vody údajně prosáklo až do hloubky skoro tří kilometrů.
Studie zveřejněná v prestižním časopise Nature přichází s teorii, že voda v dutinách mezi horninami zvýšila tlak na nejvyšší úroveň za posledních 50 let. Nahromaděné magma a vulkanické plyny si pak oslabeným podložím mohly snadněji prorazit cestu k povrchu.
Znamená to tedy, že když prší v okolí sopky, je potom pravděpodobnější její erupce? Podle Jamieho Farquharsona z univerzity v Miami, jednoho z autorů studie, na to vše poukazuje.
Obecně erupce způsobuje tlak magmatu. To ale údajně na Havaji nehrálo roli. Stejně tak výzkum vyloučil gravitační vliv Měsíce a Slunce. Badatelé navíc prozkoumali i historické záznamy srážek a porovnaly je s dřívějšími výbuchy Kilauei. Zjistili, že v období dešťů je erupce až dvakrát pravděpodobnější než v období sucha.
O spojitosti mezi deštěm a činností sopek na Havaji uvažovali geologové už v 19. století. Dosud prokázané případy ale souvisí jen s menšími vulkanickými jevy.
Nahromaděné magma
Magazín Smithsonian oslovil Michaela Manga z Kalifornské univerzity, který sice souhlasí, že vliv počasí na činnost vulkánů je možný. Přesto dává přednost teorii, že Kilauea před dvěma lety explodovala kvůli nahromaděnému magmatu. Tlak vody v horninách nepovažuje za dostatečně silný faktor, aby mohl být spouštěčem erupce. Podobně teorii komentuje i geofyzik Michael Poland z amerického Národního úřadu pro geologický průzkum.
Pokud déšť skutečně ovlivňuje sopečné erupce, mohlo by to být užitečné například při předpovídání sopečné činnosti, a tudíž při včasném varování obyvatelstva. Vulkanologové obecně množství srážek do svých kalkulací nezapočítávají.
Jamie Farquharson svou teorii také dává do souvislosti s klimatickou krizí. Extrémní výkyvy počasí, tedy i silné deště, podle něj mohou v budoucnu přispět k častějším erupcím sopek po celém světě. Dodává ale, že je potřeba jeho závěry ověřit výzkumem dalších vulkánů.
