Den s vědcem. Kardiochirurg Jan Pirk vstává před šestou, běhá a sbírá veterány
Letos v dubnu oslavil Jan Pirk 70. narozeniny. Stále ale vstává před půl šestou, denně cvičí a skoro každý den operuje. Jaký je běžný den přednosty Kardiocentra v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny?
Za svůj profesní život provedl Jan Pirk už kolem sedmi tisíc operací srdce a bezmála tři stovky transplantací. „Vstávám před půl šestou, tak do za pět minut šest cvičím, pak se osprchuji a v půl sedmé odjíždím do práce,“ popisuje běžná rána kardiochirurg.
Když přijde do své pracovny, zapíná prý hned počítač a pracuje na poště. Denně mu totiž chodí žádosti od pacientů, kteří ho často žádají o konziliární vyšetření nebo radu.
Pokud jde o domluvu s kolegy, doktor Pirk podle svých slov nepatří mezi ty, kteří musí mít nutně poslední slovo.
„Jsem přesvědčený o tom, že každý rozumný šéf má pochopit, že jeho žáci musí být lepší než on. Kdyby tomu tak nebylo, nebyl by žádný pokrok,“ vysvětluje a dodává, že při výcviku se snažil mladým lékařům předat to nejlepší. „A na nich je teď, aby tu káru postrčili dál,“ říká.
S prosbou o konzultaci se na něj ale mladší kolegové přeci jen stále obracejí. „Jsem velmi rád, že mám přítele na telefonu, kterému můžu zavolat. Protože samozřejmě nastávají situace, kdy jde o tak hraniční rozhodnutí, že je další nezávislý názor velmi důležitý,“ říká profesor Ivan Netuka, který po Janu Pirkovi převzal vedení kardiovaskulární kliniky pražského institutu IKEM.
Dřív operoval Jan Pirk běžně dvakrát denně, teď už to prý vzhledem k počtu dobře vyškolených chirurgů není potřeba. I tak se ale nedávno stalo, že v jeden den provedl dokonce tři zákroky. Jedna běžná operace přitom trvá klidně i čtyři až pět hodin.
Ze sálu za volant velorexu
Volný čas tráví úspěšný kardiochirurg aktivně. Kromě zdatného běžce je také sběratelem veteránů a znalcem vín.
Od první transplantace srdce v Československu uplynulo 50 let. Pacientka žila jen pár hodin
Číst článek
V garáži má velorex jménem Hugo. „Velorexy se jmenují podle křestního jména svého prvního majitele – to je mezi velorexáři taková tradice. Můj nejstarší automobil je Peugeot BB z roku 1913, který je jediný v Československu,“ popisuje své kousky Pirk.
Další klenot jeho vozového parku je třeba Aero 30, jehož hlavní výhodou prý je, že se do něj vejde hodně vnoučat.
