Nápoje z echinacey používali už domorodí Američané. Její lékařské účinky nyní vědci testují
Začíná podzim a s ním sezóna nachlazení. Někdo si proto připravuje třeba nálevy nebo tinktury z třapatkovek neboli echinacey. Dělali to už domorodí Američané, ale dnešní odrůdy se od původních můžou v mnohém lišit. Pěstitelé totiž třapatkovky šlechtí také jako okrasné rostliny. Vědci z Mendelovy univerzity proto zkoumají, jestli nové, okrasné odrůdy neztratily léčivé schopnosti. A mají první výsledky.
Helena Pluháčková z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity právě nalévá čaj z třapatkovek, latinsky známých jako echinacea. Čaj voní trochu jako seno, ale je tam příchuť medu. Takovéto nápoje pili už severoameričtí domorodci.
„Používali ho na všechny možné neduhy, včetně různých zánětů a nachlazení. Potom při kolonizaci se to přeneslo i do Evropy,“ vypráví Pluháčková.
Vědecké důkazy o léčivých účincích třapatkovek ale nejsou tak silné, aby je Evropská léková agentura schválila jako léčivo. „V časných fázích běžného nachlazení se efekt zkrácení o 1,4 dny prokázal docela rozsáhle v jedné klinické studii, ale jiné zase efekt nedokázaly,“ vysvětluje Jan Juřica z Farmakologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Lékařské účinky
Agentura ale i tak kvůli dlouhodobým výsledkům z lékařské praxe echinaceu řadí do kategorie „well established use“, což znamená opravdu dobře prověřené účinky na nachlazení. Podle Juřici bychom ale třapatkovky neměli užívat dlouhodobě. „Třapatka obsahuje i malé množství pyrrolizidinových alkaloidů, které mohou poškozovat játra,“ říká.
Echinacea má také krásné barevné květy, a tak se používá rovněž jako okrasná rostlina. Výzkumem nových odrůd, vyšlechtěných pro vzhled, se zabývají vědci z Výzkumného ústavu Silva Taroucy v Průhonicích a Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity. Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity si půjčili vzorky z jejich genofondu a zaměřili se na porovnání léčivých látek jednotlivých odrůdách, dodává Helena Pluháčková.
„Dá se říct, že ne vždycky to, co je krásné, může být i obsažné. Jde o to, jestli má ty účinné látky, nebo nemá. Analytickou část neděláme sami, tím se zabývají kolegové na Akademii věd.“
Vědci vysvětlili, jak funguje paměť u buněk. Zjištění by mohlo pomoct v boji proti rakovině
Číst článek
Barbora Kudláčková z Ústavu analytické chemie Akademie věd: „Mým úkolem je analyzovat obsahové látky v echináciích a jedná se o kyselinu kaftarovou, chlorogenovou, echinakosid, kyselinu kávovou a cichorovou. Máme tady deset pytlíčků se zeleným práškem, což je deset různých klonů k analýze s pomletou celou nadzemní částí třapatkovky,“ říká.
Průběh analýzy
„Chystám si extrakční rozpouštědlo, sedmdesáti procentní líh, navážím půl gramu vzorku, který umístíme do odměrné baňky. Zamícháme a vložíme do kapalinového chromatografu. Ten nám zanalyzuje ty obsahové látky. V tomto vzorku byly obsaženy všechny látky kromě echinakosidu. Popisuje Pluháčková postup analýzy
Tato data zajímají vědce, protože jednotlivé odrůdy se totiž průměrnými hodnotami léčivých látek liší. „Ty původní rostlinné materiály mají více účinný látek a nejsou tak okrasné, kdežto ty okrasnější jich mají méně,“ uvádí Pluháčková.
Jejich množství ale výrazně ovlivňují také podmínky pěstování: místo, teplo, sluneční svit a podobně. Výzkum vědců z Mendelovy univerzity ale může pěstitelům napovědět, které odrůdy mohou pomoci při nachlazení a které spíše při zkrášlování zahrady.
