Při výrobě cementu se používají i zbytky plastů ze žlutých kontejnerů. Alternativní paliva jsou nezbytná
Zdaleka ne všechny plasty, které vyhodíte do žlutých popelnic, skončí v recyklovaných výrobcích. Část nejen plastového odpadu putuje jako alternativní palivo do cementáren. Využití alternativních paliv totiž výrobcům šetří náklady a taky snižuje emise oxidu uhličitého. Podle britského think tanku Chatham House je cement zdrojem osmi procent světových emisí oxidu uhličitého. I proto využití odpadu roste taky v českých cementárnách.
„Ta nejvýraznější věž, to je výměník, tam dochází k předehřátí namleté suroviny – vápence z lomu. Takže už sem dávkujeme ta paliva,“ říká Radiožurnálu před stometrovou věží cementárny v Čížkovicích koordinátorka alternativních paliv Lucie Hádáčková.
Výroba cementu se bez alternativních paliv neobejde. Více si poslechněte v reportáži Jany Karasové
„Pak dál materiál pokračuje do pece – tady ten válec, jak se točí. Tam dochází už k tomu samotnému výpalu,“ popisuje Hadáčková.
„Na konci pece nám vypadává slínek, což je základní surovina pro výrobu cementu,“ ukazuje generální ředitel firmy Lafarge Cement Miroslav Kratochvíl na 70 metrů dlouhý a necelých pět metrů široký válec, který je středobodem celého podniku.
Ročně tu vyrobí asi 800 tisíc tun cementu a spálí 100 tisíc tun alternativních paliv. „Cementárny vylučují hodně CO2, to je pravda. Bohužel většina CO2 pochází z procesu výpalu slínku, výpalu vápence, kdy uhlíkovou stopu nedokážeme snížit. Co jsme mohli dělat, tak je snížit uhlíkovou stopu používáním jiných než fosilních paliv. Tady můžeme jít přímo pod pec, abyste cítila žár pece, i když teď to není tak intenzivní jako třeba v létě, protože to je tady opravdu všechno rozpálené,“ popisuje Kratochvíl.
Ale trochu je tady tepleji. „Na plášti pece je asi 450 stupňů, tak by to mělo být trochu cítit. Teď se ještě půjdeme podívat na druhou stranu k hlavnímu hořáku,“ říká generální ředitel.
Zemní plyn i uhelný multiprach
Teď teda stoupáme blíž k rotační peci, ve které se spaluje plast a vyrábí se slínek. „Tady jsou různé vstupy do hořáku. Máme tady, jak primární palivo – zemní plyn, tak uhelný multiprach, který využíváme jenom okrajově. Nejvíc využíváme právě alternativní palivo, které vstupuje taky těmito cestami. Tamhle nám zaúsťuje dopravník,“ vysvětluje Hadáčková.
Procházíme podél dopravníku na alternativní paliva, asi v 15metrové výšce.
„Tady jede alternativní palivo. V obou případech je to uzavřené - jak zpátky, kde se vrací prázdný dopravník, tak tady ten vrchní je plný,“ popisuje Kratochvíl.
Plasty ze žlutých kontejnerů
Stojíme v hale, ve které se skladují alternativní paliva. Je to obrovská hromada. „Jsou tam různé zbytky plastů, fólie, odřezky z automobilového průmyslu, různé koberce, různé zmetky z výroby, i zbytky plastů ze žlutých kontejnerů, které by jinak nebyly využitelné k recyklaci,“ dodává Hadáčková.
2:26
Košíky z recyklovaných plastů či zálohy na PET lahve. České potravinové řetězce chtějí být ekologičtější
Číst článek
V čížkovické cementárně pokrývají svou spotřebu tuhými alternativními palivy až z 95 procent. A neobejdou se bez nich ani další zařízení v Česku. Třeba cementárna CEMEX v Prachovicích je využívá zhruba ze 70 procent, Cement Hranice z 65. Všechny plánují podíl alternativních paliv v dalších letech zvyšovat.
Podle Svazu výrobců cementu v současnosti zařízení v Česku dovážejí dvě třetiny alternativních paliv ze zahraničí. Navýšit domácí kapacity pro jejich výrobu má pomoct vyhláška, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí.
Od loňského roku se navíc spalování odpadu v cementárnách nezapočítává do míry recyklace. Aby Česko dosáhlo unijních recyklačních cílů, bude muset zvýšit i zpracování hlavně plastového odpadu na nové materiály.
