Čeští vědci testují unikátní inhalační lék, který by mohl pomáhat s covidem i dalšími nemocemi
Vědci z výzkumného centra BIOCEV a Karlovy Univerzity vyvinuli a patentovali unikátní inhalační lék. Pomoci by mohl pacientům s covidem-19. Doposud byl tento lék k dispozici jen v pevné formě a podával se při jiných diagnózách. V tekuté podobě se aplikuje pomocí inhalátoru. Teď se testuje jeho účinnost a monitorují se vedlejší účinky.
„Utíkal jsem za Honzou do laboratoře s tím, že to máme,“ vzpomíná chemik Milan Jakubek z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy na svou bezprostřední reakci ve chvíli, kdy se ukázalo, že má tekutou formu bazedoxifenu na dosah. Vytvořil ji jako první vědec na světě.
„Byl jsem ohromený tím, v jak krátké době se to Milanovi podařilo. Měli jsme z toho opravdu velikou radost,“ hodnotí biolog Jan Brábek z přírodovědecké fakulty rychlý vývoj nové lékové formy v laboratoři medicinální chemie v Biotechnologickém a biomedicínském centru ve Vestci u Prahy.
„Můžu vám ho ukázat, máme tady k dispozici vzorek. Jedná se o kapalnou lékovou formu bazedoxifenu, respektive speciální roztok dle určitých regulí, které jsou specifické pro takzvané inhalační formy tohoto přípravku,“ přibližuje charakter léku Brábek.
Na vzorku je napsané „Koncentrát pro rozprašování“. Jde o čirou tekutinu.
Většina příznaků dlouhého covidu u lidí s mírným průběhem do roka odezní, zjistila izraelská studie
Číst článek
„Aplikace spočívá v tom, že se tento roztok v určitém poměru zředí s fyziologickým roztokem a následně se aplikuje do specifického zařízení, kterému se říká nebulizátor. Je schopné generovat aerosol, který je dále vháněn do plicního systému pacienta,“ popisuje chemik Jakubek.
Proti většině virů
To, že by mohl být bazedoxifen v boji proti covidu-19 užitečný, napadlo české vědce hned na počátku pandemie. Už z prvních dat získaných z Wu-chanu bylo totiž zřejmé, že důležitou roli hraje při tomto virovém onemocnění interleukin-6. Tato bílkovinná molekula je zapojená do regulace imunitní reakce a mimo jiné podporuje vznik a rozvoj zánětu.
„Problém ovšem může nastat tehdy, když dochází k přehnané zánětlivé reakci, což se stává u různých intenzivních viróz. V takovém případě dochází k přehnanému vyplavování těchto působků, jinak řečeno k cytokinové bouři. Kromě obecného nápadu, že interleukin-6 by bylo dobré blokovat při léčbě covidu, jsme přišli i s nápadem, že již schváleným léčivem, které by mohlo blokovat interleukin-6 signalizaci, je bazedoxifen. Ten by se tak mohl používat pro léčbu covidu,“ vysvětluje biolog Brábek.
Pokud by se nový léčivý přípravek povedlo časem uvést do klinické praxe, byl by to podle Martiny Koziar Vašákové z Pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze velký přínos.
„Molekula by mohla předcházet závažnému postižení, kterému říkáme u řady stavů akutní dechová tíseň. Plíce jsou v takovém případě v rámci špatného hojení plicní tkáně vyplněné nefunkční zánětlivou tkání, která nemůže nijak přenášet kyslík. Molekula by mohla být jednou složkou léčby, která by preventovala rozvoj tohoto těžkého postižení,“ vysvětluje Koziar Vašáková.
Léky na covid-19 paxlovid a lagevrio budou nově ve všech lékárnách i na e-recept. Má je hradit pojištění
Číst článek
Biolog Brábek předpokládá, že by se rozpustná inhalační forma bazedoxifenu dala využívat u naprosté většiny virových onemocnění, ale také u spousty dalších nemocí.
„Pokud by přišla pandemie jiného virového onemocnění, které by se projevovalo cytokinovou bouří, i tam by to byl vhodný lék. Mohl by posunout léčbu také neurologických onemocnění. Na University of California probíhá druhá fáze klinického testování u roztroušené sklerózy. Dá se očekávat vliv i u dalších onemocnění, která souvisejí s chronickými záněty, jako Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. I v těchto případech je tam potom výhoda toho, že bazedoxifen a látky této kategorie poměrně snadno prostupují krevně-mozkovou bariéru,“ říká Brábek.
Lék je teprve ve druhé fázi testování. Kdy a jestli vůbec se dostane k pacientům, se zatím nedá odhadnout.
