Stoupající trend: služební zařízení obsahují sledovací software, umožňuje zaměstnavateli kontrolu
V době pandemie si hodně lidí nastěhovalo práci k sobě domů. Dostali služební telefony a počítače a zřídili si doma kanceláře. Jenže společně s firemním zařízením si do svého osobního života nastěhovali i nezvaného hosta. Pracovní počítače, které zaměstnanci dostávají pro práci z domova nebo i z cest, často obsahují nějaký druh špionážního programu, takzvaný bossware, upozorňuje server The Guardian.
Pomocí bosswaru zaměstnavatel může sledovat, jak zaměstnanec pracuje, co vyhledává na internetu, dokonce může i zjistit, v jakém rozpoložení zaměstnanec je a v jaké osobní situaci je. Zaměstnanec přitom často vůbec nemusí vědět, že je při práci takhle sledovaný.
Omezení osobní účasti i prodej budov. Instituce EU plánují, jak i po pandemii zůstat u práce na dálku
Číst článek
Deník The Guardian varuje, že monitorovací softwary jsou na vzestupu. Po pandemii koronaviru se totiž některá pracovní místa pravděpodobně do kanceláří nevrátí nebo budou hybridní – lidi budou pracovat doma a do kanceláří jen jednou za čas dojedou.
The Guardian vychází z průzkumu provedeným loni v září na webu Digital.com mezi 1250 americkými zaměstnavateli. Průzkum zjistil, že 60 procent zaměstnanců pracujících na dálku má ve svých digitálních zařízeních nějaký typ softwaru pro sledování práce.
Nejčastěji zaměstnavatelé sledují procházení webu a používání aplikací. Téměř devět z deseti společností uvedlo, že po zavedení takových softwarů ukončilo s nějakým zaměstnancem pracovní poměr.
Homeoffice ve státních úřadech: pokud to jde, lidé pracují z domu, občasné problémy jsou jen technické
Číst článek
Nástrojů digitálního sledování aktivit zaměstnanců už je nepřeberné množství. Dnešní technologie dokážou zaznamenávat stisknutí kláves, pořizovat snímky obrazovky, zaznamenávat pohyb myší, aktivovat webové kamery, mikrofony, dělat snímky prostředí kolem počítače... A to vše bez vědomí zaměstnance.
Nejvíc se ale vyvíjí umělá inteligence, například vznikají složité algoritmy, aby daly smysl ostatními nástroji shromážděným datům.
Existuje dokonce jedna monitorovací technologie jménem Veriato, která poskytuje pracovníkům denní „skóre rizika“. To ukazuje míru pravděpodobnosti, že představují bezpečnostní hrozbu pro svého zaměstnavatele – třeba tím, že se dostanou na internetu do kontaktu s nějakým programem nebo virem, přes který by mohla uniknout citlivá firemní data.
V Česku upravuje sledování zaměstnanců paragraf 316 zákoníku práce, podle kterého nemůže zaměstnavatel sledovat zaměstnance bez jeho vědomí a je „povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění“.
