Z asijských moří se stávají smetiště napěchovaná plasty. Největší hrozba může být neviditelná, varují experti
Mangrovové háje ve vietnamských pobřežních vodách obalené polyetylenem. Velryba, která u thajského pobřeží uhynula poté, co spolkla desítky igelitových tašek. A obrovské kolonie podvodního odpadu poblíž indonéských „rajských“ ostrovů. To jsou jen některé z tváří chmurného obrazu ekologické krize, která zachvátila Asii, poznamenává agentura AFP.
Zhruba osm miliónů tun plastového odpadu je každý rok vysypáno do světových moří. Pro lepší představu – je to jako kdyby jedno popelářské auto napěchované použitými plasty vyklopilo svůj obsah do moře každou minutu každého dne.
Plastová pohroma dosáhla do všech koutů Země, hlásí OSN. Navrhuje zákazy a zdanění
Číst článek
Podle zprávy americké nevládní organizace Ocean Conservancy z roku 2015 přitom pochází více než polovina těchto odpadků z pěti asijských států: z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska a Vietnamu.
Tyto země patří k nejrychleji se rozvíjejícím ekonomikám Asie, kde se většina světových plastů vyrábí, spotřebovává a likviduje. Či lépe řečeno – měla by se likvidovat.
„Kvůli plastovému odpadu zažíváme krizi. Můžeme to vidět všude v našich řekách, v našich oceánech… Potřebujeme s tím něco udělat,“ apeluje kampaň indonéské pobočky organizace Greenpeace.
Ta vyrukovala se sloganem: „Pokud to nelze znovu použít, odmítněte to“. Ale alarmující znečištění moří a oceánů už dávno není jen otázkou pohoršení a estetiky. Plasty zabíjejí život v mořích.
Oběti plastu
Minulý týden uhynula u břehů jižního Thajska velryba s osmdesáti igelitovými taškami v žaludku. Stále častěji se kromě mořských ptáků rovněž stávají oběťmi i želvy udušené plastovými odpadky. Experti ale varují, že největší hrozba může být neviditelná. Mikroplasty, malé měkké částečky snadno pohlcující toxiny, se dnes nezřídka nacházejí v pitné vodě, řekách, mořích a také ve vnitřnostech ryb, které denně konzumují miliony lidí.
Vědci ale dosud nedokázali zdravotní rizika zcela objasnit. „Provádíme celosvětový experiment, ale zatím nevíme, kam nás dovede,“ cituje AFP Carla Gustafa Lundina, vedoucího globálního mořského a polárního programu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN).
Evropská komise navrhla zákaz jednorázových plastových výrobků. Chce omezit znečišťování oceánů
Číst článek
Soužení rybářů
Plastovou krizi pociťuje stále více lidí. Zejména pak ti odkázaní na rybolov a sběr mořských živočichů. Své o tom ví rybářka Nguyen Thi Phuong, jejíž ospalá vesnice ve vietnamské provincii Thanh Hoa se v průběhu let pomalu přeměnila na skládku.
I tady čelí důsledkům začarovaného kruhu. Spotřeba plastů se s rostoucími příjmy a závislostí na těchto produktech v rytmu každodenního života rychle zvyšuje. „Je to nesnesitelné, na odpadky narazíte všude. Naše děti nežijí v bezpečí,“ stěžuje si rybářka.
V nedalekém mangrovovém lese propátrávají její sousedé příbřežní teplé bahno a hledají krevety a další živočichy. Avšak větve stromů jsou od kořenů až ke korunám pokryté vybledlými plastovými taškami, které sem zanášejí přílivové vlny. Každý den další várku.
Plastový odpad se dostal až na dno nejhlubšího místa Země. Vědci ho našli v Mariánském příkopu
Číst článek
Kilometr dlouhá pláž je zaneřáděna sandály, obaly potravin, tubami japonské zubní pasty, rybářskými sítěmi, nábytkem a hromadami vyhozeného oblečení. „Něco ulovit je stále těžší,“ konstatuje rybář Vu Quoc Viet, který často nachází plasty i ve svých sítích.
Příčin zkázy je celá řada. Jednou z hlavních je v mnoha částech Asie zcela nedostatečný proces odvážení a likvidace odpadu. Ve zmíněné pětici zemí se s odpadem zachází řádně jen ve čtyřiceti procentech případů. Velká část plastů a dalších nebezpečných látek tak putuje do řek a moří, píše AFP. Zvlášť alarmující situace panuje v rychle rostoucích megapolích, která se v některých asijských zemích rozrůstají jako houby po dešti.
250 milionů tun plastu
Organizace Ocean Conservancy předpokládá, že při současném tempu znečišťování se celkové množství plastových odpadů v oceánech do roku 2025 zdvojnásobí na 250 milionů tun. Za dalších pětadvacet let by pak mohlo ve světových mořích být více odpadu než ryb. Tedy pokud s tím lidé nic neudělají.
Ochránci životního prostředí nyní apelují na Čínu, aby šla v řešení problému příkladem. V loňském roce se druhá největší ekonomika světa rozhodla, že přestane ze západních zemí dovážet odpad k recyklaci „Nechceme být světovou popelnicí,“ zaznělo tehdy z Pekingu.
Avšak drtivá většina čínského odpadu je domácího původu a bez jakéhokoli zpracování zamořuje rozlehlé, zejména venkovské oblasti. Odborníci navíc docházejí ke shodným závěrům: i když se zdá, že problém dnes sužuje takřka celou Asii a plastový odpad je všudypřítomný, řešení stále existují.
Boje na sociálních sítích
Do boje totiž, kromě jiných elementů, vstoupily sociální sítě. Po zhlédnutí drastických snímků umírajících mořských živočichů se zvedá aktivita lidí na celém světě, kteří se snaží neblahý trend zvrátit. Zapůsobilo například i video britského potápěče Riche Hornera, který plaval skrze chuchvalce odpadků v pobřežních vodách Bali. Zesílily i snahy o efektivnější sběr a recyklaci odpadu.
Environmentalisté teď vybízejí firmy, aby urychlily vývoj a výrobu ekologičtějších plastových materiálů. Ve hře jsou rovněž investice do vědeckých výzkumů zabývajících se mechanismy, jak co nejvíce plastů transformovat ve zdroje energie. Klíčová však bude politická vůle. A to nejen v asijských státech, zdůrazňuje závěrem zpravodajská agentura AFP.
