Zachránit naše zdroje jídla, pití či léků. Země světa vymýšlejí plán, jak zabránit kolapsu živé přírody
Živá příroda kolem nás rychle degraduje a děje se to po celém světě. Ekosystémům podle vědců hrozí kolaps a ohrožená je schopnost lidstva zajišťovat si potraviny, pitnou vodu nebo některé léky. Zástupci skoro 200 zemí světa a mnoha organizací proto v těchto dnech jednají v Montrealu o tom, jak tento trend změnit a jak přírodní systémy začít zase uzdravovat. Jak těžké bude dohodnout celosvětový plán na záchranu živé přírody? Co by znamenal pro Česko?
„Příroda je nejlepší přítel člověka, dává nám vzduch, který dýcháme, jídlo, které jíme, energii, kterou využíváme, zaměstnání, na která spoléháme, krajinu, kterou nazýváme domovem. A přesto s ní vedeme válku. Tahle konference má naléhavý úkol uzavřít s přírodou mír.“
Živá příroda kolem nás rychle degraduje a děje se to po celém světě. Poslechněte si celé Zaostřeno Jana Kaliby
Generální tajemník OSN Antonio Guterres ve svém úvodním projevu mluvil i o tom, že my lidé přírodu používáme jako záchod a přirovnal lidstvo ke zbrani hromadného vymírání. Těmito metaforami narážel na dva z mnoha dílčích problémů, které se svět snaží v Montrealu řešit.
Jedním z nich je znečištění přírody pesticidy, plasty a dalšími produkty civilizace. Druhá Guterresova metafora se týká hromadného vymírání druhů kvůli zemědělství, průmyslové výrobě a dalším činnostem člověka.
Podle zprávy OSN z roku 2019 je vymírání nejrychlejší v dějinách lidstva a zánik hrozí v dohledné době asi milionu druhů.
Phil McGowan, profesor Newcastleské univerzity a spolupracovník Mezinárodní unie na ochranu přírody přirovnává živou přírodu k anglické hře jenga.
„Představte si biologické druhy jako věž z kostek. Jde o propojený systém a když budete kostky odstraňovat, jednu po druhé, věž se bude nejdřív kývat, až nastane okamžik, kdy spadne. V případě přírody tedy chvíle, kdy vyhynutím dalších několika druhů celý systém zkolabuje.“
Začít uzdravovat
To podle vědců hrozí celým ekosystémům, které nám zajišťují jídlo, pitnou vodu nebo léčiva. A tady v Montrealu se země světa pokoušejí shodnout, co přesně by měly dělat, aby byla šance zhroucení ekosystémů odvrátit a přírodu začít uzdravovat.
Švédští aktivisté včetně Grety Thunbergové žalují stát. 'Nepřistupuje ke klimatické krizi jako ke krizi.‘
Číst článek
Konference je přitom úplně jiná, je historická. Přírodní rozmanitost nebyla v dějinách lidstva nikdy v tak špatném stavu. Přitom na ní závisí i polovina světového HDP.
„A my teď máme dva týdny na to, aby se 196 zemí shodlo na tom, jak ten problém řešit. A pak jednotlivé vlády a společnosti musí tento globální plán začít naplňovat. To vše tak, aby se do roku 2030 příroda vydala na cestu k zotavení,“ říká tajemnice OSN pro biodiverzitu Elizabeth Mremová.
V oblasti klimatu Pařížská dohoda určila cíl udržet globální oteplení co nejvíc pod dvěma stupni Celsia. U biodiverzity nejde definovat jeden takto jasný cíl. Ale jako základ se tu ozývá potřeba začít do roku 2030 chránit 30 procent pevniny a oceánů.
Víc se dozvíte v pořadu Zaostřeno Jana Kaliby. Poslechnout si ho můžete vlevo výše.
