Ukrajinská příroda se bude z války dostávat i desítky let. Rusko okupuje třetinu chráněných oblastí
Válka na Ukrajině přinesla nejen obrovské lidské utrpení. Kvůli ruské agresi trpí také ukrajinská příroda. Následky pro životní prostředí přitom budou lidé na Ukrajině řešit ještě mnoho let po válce. Ruská armáda okupuje asi třetinu všech chráněných oblastí i vodních zdrojů. To ale podle ukrajinských ekologů není zdaleka vše - obrovské problémy působí taky střelba a výbuchy, které ničí rozsáhlé ekosystémy a znečišťují ovzduší i půdu.
Rozsah poškození životního prostředí zatím ukrajinské úřady neznají, protože obrovskou část všech chráněných oblastí ještě stále okupuje ruská armáda, a ekologové proto skutečný rozměr odhadují. Předpokládají ale, že válka už teď má katastrofální důsledky právě na přírodu na Ukrajině.
26:13
Cokoliv, čeho teď Rusko na Ukrajině dosáhne, se bude prezentovat jako úspěch, soudí plukovník Petráš
Číst článek
Třeba Černomořská biosférická rezervace na jižním pobřeží je útočištěm pro více než 120 000 migrujících ptáků, kteří tam tráví zimu. Hnízdí tam mnoho vzácných druhů, mimo jiné i orel mořský, nebo pisila čáponohá. Rezervace je také domovem ohroženého hlodavce slepce písečného, delfína černomořského, vzácných květin, bezpočtu měkkýšů a desítek druhů ryb.
Podle New York Times vojenská aktivita v oblasti vyvolala požáry dostatečně velké na to, aby byly vidět z vesmíru. Ekologové se proto obávají o osud klíčových míst pro rozmnožování ptáků.
Také výbuchy a střelba ničí životní prostředí. Podle ukrajinského ministerstva energetiky a ochrany životního prostředí ruská armáda dosud na Ukrajinu odpálila více než 1500 raket a na 5000 kusů různého vojenského vybavení už bylo zničeno.
‚Uděláme vše pro to, abyste válku vyhráli.‘ EU dosud poslala Ukrajině vojenskou pomoc za 1,5 miliardy eur
Číst článek
Všechna tato technika chrlila do vzduchu obrovské množství chemikálií a skleníkových plynů, dopady raket a granátů pak ničily půdu.
Evgenia Zasyadková z ukrajinské organizace pro ochranu životního prostředí Ecoaction řekla listu The Washington Post, že zvlášť velké obavy vyvolává východní Ukrajina. Tam je totiž klíčová průmyslová infrastruktura včetně ropných skladů, uhelných dolů a jaderných elektráren.
Bez lidské regulace je tak každé takové místo potenciálním zdrojem katastrofálního znečištění životního prostředí. Mohou z nich totiž unikat toxické látky, které jednak přispívají k oteplování, ale také mohou poškodit vodní zdroje v okolních městech a vesnicích.
Války v chráněných oblastech
Válečné konflikty jsou - co se týče ničení ekosystémů a životního prostředí - velice významné. Podle studie amerického biologa Thora Hansona a jeho týmu se navíc války ve velkém měřítku vedou právě v oblastech bohatých na přírodní rozmanitost.
Mezi lety 1950 a 2000 se více než 80 procent hlavních světových ozbrojených konfliktů odehrálo v oblastech bohatých na původní a často ohrožené rostlinné i živočišné druhy.
Ve válkách tyto druhy trpí. Vojáci kopou zákopy, tanky srovnávají vegetaci, bomby ničí krajinu a výbušniny způsobují požáry. Zbraně chrlí toxické plyny a do vzduchu, do půdy i vody unikají těžké kovy.
Ukrajinci zastavili postup Ruska na Slovjansk, hlásí Kyjev. Panují obavy o lidi v Izjumu
Číst článek
V některých případech ale armády ničily životní prostředí záměrně. Jak připomíná list New York Times, během vietnamské války americká armáda rozprašovala herbicidy na široké pásy džungle, aby prořídly lesy a připravily nepřátelské síly o úkryt.
Tyto škody po konci války navíc většinou nikdo neuklízí, protože je potřeba se zabývat jinými věcmi, jako je obnovení infrastruktury, institucí, opravami domů a tak dále. Znečištění tak v těchto oblastech přetrvává po mnoho let.
Odstrašujícím příkladem je půda u belgického města Ypres, která je doposud po více než 100 letech od první světové války silně znečištěná olovem a mědí.
Podle odborníků se i ukrajinská příroda z konfliktu bude vzpamatovávat jednotky až desítky let.
