Angličtí vědci našli v tělech vyder takzvané věčné chemikálie, které se v přírodě skoro nerozkládají
Rozklad teflonu nebo takzvaných outdoorových látek komplikuje život vodním živočichům. Angličtí vědci tyto chemikálie, které se v přírodě skoro nerozkládají, objevili už napříč celým potravním řetězcem. Látky nazývané PFAS se používají v teflonových pánvích, ve voděodolných oděvech nebo ve zpomalovačích hoření. Tyto chemikálie jsou spojeny s nejrůznějšími zdravotními komplikacemi, onemocněním jater nebo s rakovinou.
Výzkumníci testovali padesátku vyder uhynulých před více než deseti lety; u všech odhalili různé sloučeniny perfluorovaných uhlovodíků, tedy PFAS.
Až 80 procent zvířat mělo v játrech navíc nejméně tucet různých typů chemikálií. A jak se ukázalo, ani omezení těchto látek výrazně nepomohlo, jak dokazují novější vzorky vyder, které uhynuly v letech 2014 až 2019.
„Nová práce je ojedinělá tím, že pokrývá velkou oblast a je rozsáhlá i časovým obdobím. Potvrzuje to i naše výsledky, že největší koncentrace byly u látek, které měly nejdelší uhlovodíkové řetězce, které jsou nejstabilnější a špatně se odbourávají,“ říká Roman Grabic z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Příroda versus průmysl
Látky, o kterých je řeč, jsou perfluorované uhlovodíky – perfluor znamená, že v uhlovodíkovém řetězci jsou všechny vodíky nahrazené fluorem. To, že se podobné látky našly bohužel i po letech, co se přestaly používat, je způsobeno tím, že je často nahrazují látky nové, ale podobné.
21:30
Znečištění moří spolu s klimatickými změnami zpomaluje růst ryb. Je to špatná zpráva pro všechny
Číst článek
„Problém je ten, že v okamžiku, kdy zakážete jednu látku, tak chemický průmysl vygeneruje tři další, aby ji nahradily. To je naprosto zásadní. Protože v okamžiku, kdy jednu sloučeninu prozkoumáme a zjistíme, že je třeba nebezpečná, tak ji nahradíme něčím, o čem nevíme vůbec nic. Vzhledem k tomu, že těch sloučenin přibývá geometrickou řadou, tak zkoumání jejich vlivu na životní prostředí a organismy pokulhává hodně vzadu,“ přibližuje Grabic.
Látek PFAS je dohromady asi pět tisíc, některé už jsou zakázané, o zákazu dalších, případně celé skupiny těchto látek na evropské úrovni se jedná.
Zdrojem těchto látek je postupný rozpad voděodolných oděvů nebo už zmíněných teflonových pánví, kdy se mikroskopické částečky, které se z těchto látek nebo předmětů dříve nebo později mechanicky uvolní, dostávají do kanalizace a přes čistírny odpadních vod do životního prostředí.
Zdraví vodních živočichů
Přímou souvislost podle vědců není tak jednoduché vystopovat. Protože je vydra chráněná, vědci vzorky brali už z uhynulých jedinců. Když analyzovali jejich játra, zjistili enormní překročení povolených hodnot.
„U vodních organismů je nastavená limitní hodnota 9,1 milogramu na kilogram. V tomhle případě byl ale ve vydrách nalezen perfluoroktansulfonát (PFOS) v koncentracích kolem 6800 miligramů na kilogram. Chudák vydra toho v sobě má skoro tisíckrát víc, než je limit,“ říká Grabic.
Přímý vliv těchto látek se zatím studovalo u ryb, kdy kontaminace těmito látkami narušila jejich schopnost reprodukce – u samců se objevil protein, který by se měl objevovat pouze u samic. Důsledkem je nižší plodnost.
Ve Vědě Plus také uslyšíte o tom, jakou roli mají v ekosystémech takzvané klíčové druhy a proč je jedním z nich i ančovička. Dozvíte se, že Brno bude vychovávat vesmírné inženýry. A prozradíme, jak funguje nové zařízení na odchytávání oxidu uhličitého a proč připomíná listy rostlin.
