Proč se rostliny otáčí za sluncem? Čeští vědci popsali, jak se v buňkách pohybuje hormon auxin

Vědci jsou o krok blíže poznání přesného mechanismu růstu rostlin. Odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd objevili způsob, jakým se v rostlině pohybuje hormon auxin, který je zásadní pro její vývoj. Vědci teď díky zdokonalování zobrazovacích a analytických metod postupně odkrývají mechanismus jeho působení. Auxin totiž může i třeba za to, jak se rostlina točí za sluncem.

Audio Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Proč se rostliny otáčí za sluncem? Díky hormonu auxin. Ilustrační foto

Proč se rostliny otáčí za sluncem? Díky hormonu auxin. Ilustrační foto | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Experti o hormonu auxin ví už dlouho. Dokonce bylo i známé, že právě díky němu se buňky v rostlinách začnou pohybovat a také že transport auxinu mezi buňkami zajišťují proteiny, které jej přenášejí přes membránu na povrch buňky. Dosud jsme ale nevěděli, jak přesně se to odehrává. Až dosud.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si všechny pondělní novinky ze světa vědy a výzkumu

Čeští odborníci přišli na to, že pohyb zajišťují dva v podstatě protichůdné proteiny jednoho genu - je tedy nutné, aby se zapojily obě části najednou.

„Lámali jsme si s tím hlavu asi dva roky, když jsme zkoumali každý protein zvlášť. Ale teprve když jsme je dali dohromady, tak nám to sepnulo. Jedna část totiž sama o sobě vůbec nic nedělá a ta druhá toho dělá hodně. Ale ona ho strhne, aby se stonek ohýbal, jak má,“ vysvětlil Kamil Růžička z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd.

Poslechněte si celou Vědu Plus

Uslyšíte, jak se vyrábí biočokoláda. A dozvíte se o vynálezu českých studentů, kteří zaujali na curyšském hackatonu s inzulinovým perem, které by mohlo pomoci diabetikům v rozvojových zemích. Uslyšíte také rozhovor s buněčným biologem Lorenzem Galluzzim, který se zabývá budoucností léčby rakoviny.

A jak na to jeho tým přišel? Šel jinou cestou než ostatní vědci. Zaměřil se na takzvaný alternativní sestřih mRNA, který se v rostlinách odehrává a zatím se nepředpokládalo, že by mohl ovlivňovat jejich růst.

Znalost toho, jak se rostliny otáčejí za sluncem, se může hodit třeba ve šlechtění nových plodin, které tak mohou mít vyšší výnosy. K tomu ovšem vede ještě dlouhá cesta aplikovaného výzkumu.

Tento objev odborníků z Ústavu experimentální botaniky má zásadní význam pro základní výzkum, pro další odkrývání přesných mechanismů toho, jak funguje v rostlinách nejen auxin, ale i další hormony a geny. Alternativní sestřih mRNA totiž zatím mnoho expertů nezkoumalo a teď se ukazuje, že to má smysl.

Kateřina Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme