Obnovu holin po kůrovci komplikuje i velké množství drobných vlastníků lesů. Ti to zkouší v praxi poprvé
Kůrovcová kalamita a sucho poznamenaly v uplynulých letech lesy v Česku více než v jakékoli jiné evropské zemi. Zdejší lesy dokonce jako celek začaly v roce 2018 uvolňovat více oxidu uhličitého, než ho zvládaly pohltit. A to kvůli masivní těžbě a využití získaného dřeva například jako paliva.
Spousta vlastníků se o svůj les postarala. Jsou ale i takoví, kteří ani nevědí, kdo přesně les vlastní.
„Najali si na to firmu. Firma nepracovala tak, jak měla. Mnohdy ti vlastníci nedostali ani adekvátní peníze za vytěžené dřevo. Takže bohužel většinou ten největší nepořádek v lesích zůstal po drancujících firmách, které s kalamitou přišly,“ říká odborná lesní hospodářka z Pacovska Kateřina Prušová.
„Naštěstí s ustupující kalamitou nekompetentní firmy odcházejí. Někteří odcházejí, někteří krachují,“ doufá Kateřina Prušová.
Mnoho vlastníků a chybějící hranice
Lesy často vlastní mnoho drobných vlastníků a to komplikuje obnovu velkých lesních holin po těžbě. „Kolikrát to jsou nudličky a už jenom identifikovat svůj proužek je často poměrně problematické, pokud člověk nechce zaplatit desetitisíce za geodeta. A pak je problém, aby tu hranici vůbec uznal soused. Jejich obnova je opravdu složitá,“ pokračuje Kateřina Prušová.
Protože jsou holiny rozsáhlé, spousta dřevin na nich ani nedokáže růst. To je příležitost pro pionýrské, případně i přípravné dřeviny. „A troufnu si říct, že spousta takových těch obyčejných praktických lesníků, jako jsem já, s tím neumí úplně pracovat, protože je to pro nás nová situace,“ dodává Prušová.
„Veškeré tyto principy sice jsou popsané, ale nemáme to osahané a všechno je ve vědeckých plenkách. Protože když něco nepotřebujete, tak se to neučíte a pak to zkoušíte. A nejhorší na tom je, že výsledky naší práce ani neuvidíme,“ zamýšlí se odborná lesní hospodářka nad tím, co všechno je třeba udělat pro obnovu lesů.
