Maso z volně žijících zvířat je pro konzumenty velmi prospěšné, vyzdvihuje „záhumenkář“ Radim Kotrba
Výzkumník, chovatel a sedlák Radim Kotrba založil v Miskovicích u Kutné Hory na hektarovém půdorysu starého třešňového sadu rodinnou farmu. Chová tam jeleny lesní, antilopy losí, lamy, ovce – pro radost, ke studiu, na chov i pro maso. „Nejsme klasičtí zemědělci. Já o sobě říkám, že jsem záhumenkář. Máme dva a půl hektaru, velkou zahradu, které říkáme rajská zahrada, kam chodíme loupit,“ říká a dodává, že loupí jen tolik, kolik potřebují.
Radim Kotrba o sobě nemůže říct, že je zemědělec, protože nepobírá dotace. Nevešel by se totiž do škatulek.
Poslechněte si Hovory o ekologických dopadech zemědělství a etologii zvířat. Radima Kotrby se ptá Vlastimil Ježek
„Já si přece mohu systém udělat daleko pestřejší. Můžu si na menší ploše dělat různé věci a kombinovat je. A takové kombinace systém, který je podporovaný, neumožňuje,“ vysvětluje „záhumenkář“, který se ve Výzkumném ústavu živočišné výroby a také na Fakultě tropického zemědělství České zemědělské univerzity věnuje etologii.
Zemědělská produkce je dnes otázkou organizace a managementu. I za cenu dražšího výsledku je zákazník ochotný jet za farmářem, protože vnímá, co se v krajině děje.
„Ale bude stále velký počet zákazníků, který si koupí raději levný produkt. Je to pořád o nás. My jsme ti, kdo se bude rozhodovat, čemu dáme přednost, co tím podpoříme, nebo naopak nepodpoříme,“ zdůrazňuje význam koncového zákazníka na podobu zemědělství.
A co maso?
Otázka, jestli je dnes produkce masa ekologická záležitost, nebo ne, je podle Kotrby dvojsečná.
„Chovat zvířata pouze intenzivně, vozit krmení hnojené průmyslovými nebo minerálními hnojivy... Celý efekt může být škodlivý.“
Radim Kotrba
„Pokud budeme zvířata chovat pouze intenzivně, na malé ploše, vozit krmení, které budeme hnojit průmyslovými nebo minerálními hnojivy – tak celý efekt může být škodlivý. A je to spojené například s nadměrnou konzumací,“ uvažuje.
„Ale když budeme využívat v ekosystémech, které jsou k tomu vhodné, dobrý způsob řízení zvířat, a to navíc v pastevních systémech – tak místo toho, že budeme produkovat více skleníkových plynů, můžeme naopak přes kořeny rostlin a trav fixovat více oxidu uhličitého do půdy. Agrolesnické systémy k tomu přispívají z hlediska dřevní hmoty.“
Konzumace masa je pro člověka rozhodně prospěšná, tvrdí Kotrba: „Maso z druhů, které neprošly domestikací, z volně žijících zvířat, která chováme na farmách, je složením velmi prospěšné pro konzumenty. Takže za mě konzumace masa jednoznačně ano.“
Podporuje se údržba krajiny
Zemědělství v celé Evropě funguje na základě masivních státních dotací, přibližuje Kotrba. Každý stát prostřednictvím peněz a toho, co podporuje, ovlivňuje způsob, jak se zemědělci budou chovat.
„Zemědělství z pohledu soukromého, rodinných farem, je životní styl. Evropa má velmi propracovaný systém, co za podpory očekává, a stále více se to odklání od podpory produkce. Finanční příspěvky jsou čím dále více svázané s mimoprodukčními funkcemi, tedy údržbou krajiny, zvyšování biodiverzity, s klimatickou změnou. Teď je přechodné období a připravuje se nová společná zemědělská politika.“
Každý stát si proto může zaměřit své preference podle svého. „A není to tak, že byste potlačil produkci. Naopak ji zvyšujete, protože lépe využíváte prostor a lépe zachycujete energii, která je zadarmo ze slunce. Je to pouze jiný přístup, třeba náročný z hlediska organizace i lidské práce. Ale je to v celku daleko produktivnější než klasické polní monokulturní pěstování plodin nebo intenzivní chov zvířat.“
Vlastní rodinnou farmu si proto Kotrba vymyslel jako model, který bude fungovat trochu samospádem, uzavírá.
