Obnovu lesů po kůrovci brzdí zvěř, která poškozuje sazenice. Nejvíce ohroženy jsou listnáče
Čeští lesníci se snaží obnovovat lesy po kůrovcové kalamitě. Problémem pro ně ale jsou vysoké stavy zvěře, která často nové sazenice poškozuje, což obnovu zpomaluje a zvyšuje náklady na její uskutečnění. Podle odborníka jsou nejvíce ohrožené listnaté stromy.
„Česká republika je specifická tím, že má zásadní problém s poškozováním malých stromů zvěří. Máme příliš vysoké stavy zvěře v porovnáním s tím, jaký máme stav lesa,“ popisuje pro iROZHLAS.cz vedoucí katedry ekologie lesa na České zemědělské univerzitě v Praze Miroslav Svoboda.
Nedostatek sazenic a zvyšování jejich cen komplikuje obnovu lesů po kůrovcové kalamitě
Číst článek
Lesní zvěří jsou podle něj nejvíce ohrožené sazenice listnatých stromů. Příčinou problému vidí v českém způsobu zemědělství.
„Lesy jsme přeměnili na smrkové a borové monokultury, kde skoro nic neroste, je tam tma a není tam žádný podrost. Monokultura často navazuje přímo na řepkové pole, kde ta zvěř v některých obdobích v roce nemá co žrát,“ tvrdí.
„Jakmile se tam objeví nějaký listnatý strom, tak ta zvěř okamžitě jde a sežere ho,“ nastiňuje Svoboda. Zvířata mají podle něho často listnáče radši než jehličnaté smrky nebo borovice.
Problém s poškozováním stromů zvěří vnímá i státní podnik Lesy České republiky. Zvěř v lokalitách, kde je přemnožená, zvyšuje náklady na založení, ochranu a pěstování lesních porostů.
Vysočina kvůli kůrovci přišla o pětinu jehličnanů. ‚Jdeme naproti další vlně,‘ varují odborníci
Číst článek
„Zvěř působí škody na stromech loupáním a ohryzem, na sazenicích jejich okusováním. Sazenice jsou tak zpomaleny ve svém růstu a dokonce hynou,“ říká mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Podle Miroslavy Bednářové, která provádí pěstební práce už 15 let, jsou škody způsobené zvěří nevyčíslitelné. „Černá zvěř vyrývá nově zalesněné plochy, ale nejen ty. Vyrývá stromky i ve dvouletých a tříletých kulturách. Srnčí zvěř poškozuje kultury a nálety okusem a následně vytloukáním,“ popisuje Bednářová.
Ochrana stromků proti zvěři
„Terminální vrcholy sazenic ošetřujeme repelenty, listnaté dřeviny a jedle i oplocujeme,“ přibližuje mluvčí Lesů ČR Jouklová.
Vyvážíme dříví, drancujeme krajinu, ale nemáme z toho nic, kritizuje lesník politiku smrkových plantáží
Číst článek
Podle Svobody z České zemědělské univerzity je ale tato ochrana pro lesníky příliš nákladná. „Ty stromy je třeba oplotit do oplocenky, ale vybudování toho plotu stojí desetitisíce, které musíte hradit vy jako majitel, nebo na to nedostanete dotace.“
Ve velkém množství případů s ochranou sazenic pomáhají lesníkům i myslivci. „Tam, kde ani důsledná ochrana nestačí, je třeba hledat mezi lesníky a myslivci domluvu na řešení takové situace například zřizováním odváděcích políček či intenzivnějším lovem,“ podotýká mluvčí Českomoravské myslivecké jednotky Andrea Güttlerová.
Podle myslivecké jednotky jsou stavy zvěře zvýšené jen v některých oblastech. „Nelze říct, že bychom v České republice plošně měli příliš velké stavy zvěře. Stavy se liší dle druhu zvěře a regionu,“ vysvětluje Güttlerová.
Podobně se vyjádřila i mluvčí Lesů ČR. „Státní podnik spravuje 18 procent honiteb v Česku. V nich pružně navyšujeme plány lovu a snažíme se na stavy zvěře z roku na rok reagovat.“
