Stromy uvnitř oplocení, kam zvěř nemá přístup, převyšují ty ostatní o 25 centimetrů. Podle výzkumníků překročilo kritickou hranici ztráty přírůstku na kontrolních plochách 57 procent druhů dřevin.
Luboš Sedláček si odváží srnku, která má necelých 11 kilogramů. Rozporcovat si ji musí sám. „Je s tím trošku víc práce. Ale je to zase vykoupeno tím, že to není tak drahé,“ těší ho.
„Vždycky je potřeba zvažovat zájmy zvěře, ale i zájmy veřejnosti, aby lidé mohli procházet krajinou. Záležet tedy bude na vyvažování těchto zájmů,“ upozorňuje právnička Marie Poláčková.
„Máme příliš vysoké stavy zvěře v porovnáním s tím, jaký máme stav lesa,“ popisuje pro iROZHLAS.cz vedoucí katedry ekologie lesa na České zemědělské univerzitě v Praze Miroslav Svoboda.
U zvěře mladší dvou let se rozšiřuje možnost lovu na celý rok, u starší pak v některých případech i o měsíce. Například mufloni se budou moci lovit od července do konce března.
Kůrovcová kalamita je důvodem, proč se v Česku ve velkém kácí lesy. Se stromy ale mizí i úkryty pro srnčí zvěř. Ta proto hledá nová místa i několik kilometrů vzdálená od původní lokality.
Srnky a třeba i divoká prasata chodí za potravou nejčastěji brzy ráno. Tou dobou se podle policejní mluvčí Evy Kropáčové stane nejvíc dopravních nehod.
Myslivci z Vysočiny musí kvůli dlouho trvající zimě doobjednávat krmivo pro zvířata. Ta nemohou kvůli vysoké vrstvě sněhu spásat starou zeleň a jsou závislá pouze na krmelcích. Žďárské honitby teď doobjednávají pět vagonů krmiva. Myslivci navíc začali s přeléčováním kusů napadených parazity.
Škody za stovky tisíc korun provázejí střety řidičů s migrující zvěří na českých silnicích jen za poslední týdny. Pod koly aut teď končí nejen zajíci a divočáci, ale i vysoká. Nebezpečným nehodám úspěšně brání třeba pachové ohradníky. Jejich stavbu většinou dotují krajské úřady. Myslivci z Želátovic na Přerovsku ale už nechtějí spoléhat na to, jestli jim úředníci dotace na ohradníky schválí, a v nejrizikovějších úsecích je budují sami svépomocí.
Čeští myslivci vyráží tento víkend do lesů, aby přeléčili spárkatou zvěř. Do krmelců jim nasypou léky, aby je zbavili parazitů. Plošné přeléčení se koná každoročně touto dobou.
Myslivci se v zimě všemožně snaží, aby zvěř bez problémů přečkala nejchladnější období roku. Do krmelců nosí obilí, seno nebo sušené kaštany. Jejich snahu ale často kazí nenechavci. Z lesa odnesou třeba i kamennou sůl, která má spárkaté zvěři dodat minerály pro růst paroží.
Na podzim se množí počet nehod aut se zvěří. V Královéhradeckém kraji stoupl počet takových nehod za poslední tři roky skoro o polovinu. Většina se naštěstí obešla bez zranění lidí.
Myslivci v Moravskoslezském kraji mají nový způsob, jak odradit lesní zvěř, aby se přibližovala k silnicím, kde může skončit pod koly aut. Na okrajích lesů aplikují pachové stopy dravých šelem, jako jsou lev nebo jaguár, které chrání nejčastěji srnčí a divočáky od střetu s vozidlem. Počet sražených kusů už přitom díky ohradníkům rapidně klesl. Správa silnic Moravskoslezského kraje proto pořídila další za téměř 300 tisíc korun.
Kasanovi, Bartošovi, mladí a starší Budákovi a také pan Šindelář můžou přijít o možnost postavit si na svém pozemku dům, chovat zvířata nebo založit zeleninovou zahradu. Důvod? Stezka pro lesní zvěř, kterou chce odbor hlavního architekta Magistrátu města Liberce zanést do územního plánu. Pro majitele pozemků to znamená odstranit ploty a nechat srnkám volný průchod.