Obnova lesa trvá 100 let, ale znemožňuje ji přemnožená zvěř, upozorňuje ekolog
Největší katastrofa od dob Marie Terezie. Tak o kůrovcové kalamitě mluví ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle ekologů hrozí během následujících 40 let naprostý rozvrat většiny smrkových porostů, tedy dvěma pětinám všech českých lesů. Pomoci má novela lesního zákona, podle hnutí Duha ale zdejší lesy nezachrání.
„Příčina současné krize lesů je v nevhodné druhové skladbě. Vysázeli jsme smrkové monokultury v oblastech, kde při klimatické změně nemají vhodné podmínky k životu. Lesy plošně hynou a je třeba začít pěstovat pestré, odolnější,“ vysvětluje Jaromír Bláha z hnutí Duha v pořadu Pro a proti.
Zmíněný poznatek podle něj ale novela zákona nijak neřeší. Bláha v ní postrádá omezení holosečí nebo podporu přirozeného růstu lesů namísto jejich umělého vysazování. Obnovu poškozených lesů navíc znemožňuje přemnožení spárkaté zvěře, takže je třeba změnit i zákon o myslivosti.
„Teď se rozhoduje o tom, jak budou lesy vypadat za 100 let. Jestli znovu vysázíme smrk (stávající vyhláška bohužel stále umožňuje i v nejohroženějších oblastech sázet nadpoloviční většinu smrků), nebo začneme pěstovat pestřejší a odolnější lesy,“ upozorňuje ekolog.
Bláha kritizuje rigiditu ministerstva zemědělství, které přestože už dvacet let dostává varování od vědců a pobídky ke změně hospodaření Lesů ČR a dotační politiky, tak nic nedělá.
Smrků ubývá
Podle poslance Karla Turečka (ANO) novela zavádí nová opatření obecné povahy, výjimky z pravidel pro používání reprodukčního materiálu v případě kalamit a stanovuje povinnosti lesních hospodářů, včetně jejich evidence. Právě oni budou mít za úkol měnit strukturu lesů.
Fakt, že lesní zákon je z roku 1995, prý nehraje roli. „Za první republiky jsme se řídili starým zákonem z konce 19. století a nikdo netvrdil, že je ten zákon starý,“ uvádí s tím, že ke změně klimatu dochází odedávna.
Není ale třeba nyní radikálně změnit přístup, aby příští generace měly odolnější lesy? „To nikdo nezpochybňuje, ministerstvo zemědělství i sněmovna se tím zabývá a je shoda na tom, aby se v horizontu několika desítek let podíl smrků snížil k 50 %. Aby přibylo buků a jedlí,“ tvrdí poslanec s tím, že novela zákona na to reaguje.
Tureček ovšem nesouhlasí s tím, aby zákon upravoval, jaké druhy stromů se mají vysazovat a v jakém množství – to by mělo zůstat na odpovědnosti lesníků.
