Jmelí není jen symbol Vánoc, ale taky čím dál větší hrozba pro stromy
Pro lidi je jmelí oblíbená vánoční dekorace, pro některé druhy stromů představuje vážnou hrozbu. Šíří se zejména u nás na severovýchodě republiky. Zmapovali to přírodovědci z Ostravské univerzity. Zjistili, že jmelí teď škodí více, protože stromy oslabují letní horka a sucha. Díky přírodovědcům ale také víme, co se proti tomu dá dělat.
„My tady koukáme na lípu, která je poměrně mladá, a je zelená právě od parazitického jmelí. Vypadá to, že ta koruna je tak z padesáti procent napadená, takže odhaduji, že tak do tří až pěti let uschne. S každoročně sušším létem odnímá těm stromům tekutiny a ty umírají,“ představuje odvrácenou stranu jmelí přírodovědec z Ostravské univerzity Lukáš Choleva.
Týká se to kromě lip také javorů, akátů, topolů, bříz a z ovocných stromů nejvíc jabloní. Pomáhají ho šířit ptáci, kteří bobule vyzobávají. „Lepivá hmota ulpí na noze nebo peří ptáků, kteří popoletí dál a semeno se přilepí na dřevině,“ vysvětluje Choleba.
Pomůže změna skladby vysazovaných stromů – na těch s tvrdým dřevem se jmelí neuchytí. Podle přírodovědců také pomůže, když se do krajiny vrátí více sýkorek. „Sýkora má tendenci spíš jmelí poškodit než ho šířit dál,“ dodává Choleva.
Na to se teď soustředí v Karviné aktivita s názvem Rádi budky. „Důležité je to pěkně opracovat, odstranit z toho hobliny a třísky, ať se nám ptáček o to neporaní,“ říká při výrobě ptačí budky pro sýkorky Jan Firla z karvinského volnočasového střediska Juventus. Od roku 2020 už jich vyrobili čtyři stovky.
Na ostravských vánočních trzích teď prodávají zelené jmelí za čtyřicet a obarvené za 55 korun. A přírodovědci radí, co s ním po svátcích: nejlepší je prý ho spálit nebo vyhodit do popelnice. Na kompostu nebo volně odhozené by si ho ptáci našli a semena rozšířili. Prý jim chutná i to postříbřené nebo pozlacené.
