Teploty oceánů podle analýzy rostou v průměru o 40 procent rychleji oproti pět let starým závěrům mezivládního vědeckého panelu OSN. Teploty navíc několik let po sobě dosáhly rekordních hodnot.

Jeden z autorů studie Zeke Hausfather potvrdil americkému deníku The New York Times, že i rok 2018 byl z hlediska světových oceánů nejteplejší rok v historii měření. Oceány přitom hrají klíčovou roli při regulaci klimatu na zemi, vstřebávají více než 90 procent nadbytečného tepla zachyceného skleníkovými plyny v atmosféře.

Jak poznamenávají autoři studie ve společném článku na serveru Carbon Brief, většina tepla se drží ve svrchní vrstvě vody do 700 metrů hloubky a díky oceánům tak podle nich lze dobře sledovat vliv lidstva na změny klimatu.

Teplejší oceány přitom můžou způsobit silnější deště, bouře a hurikány, ale také zničení korálových útesů, méně kyslíku v oceánech a s tím související proměny ve výskytu ryb, na kterých závisejí lidské populace.

Sondy Argo

Důsledkem je i rychlejší tání ledových příkrovů u pólů, což provází nárůst hladiny oceánů. Teplejší vody také zabírají víc místa vzhledem k jevu, známému jako tepelná roztažnost.

Stoupání hladiny ji dále umocňuje. Ze studie přitom vyplývá, že to může vést k tomu, že na konci století bude hladina moří vyšší o přibližně 30 centimetrů.

Vědci data čerpali ze sítě tisíců robotických sond označených Argo, které sbírají informace o množství tepla uloženého v oceánech ve vrstvách až do hloubky dvou kilometrů.

Další globální oteplování závisí mimo jiné na tom, jak budou lidé úspěšní ve snahách omezit emise skleníkových plynů. To se zatím nedaří. Podle Světové meteorologické organizace množství oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v atmosféře v roce 2017 dosáhlo dalších rekordních hodnot.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít