Hmyz není jen havěť, apelují vědci. I českou krajinu opylují hlavně divoké druhy
Ačkoliv je hmyz klíčový pro lidskou výživu i zdraví ekosystémů, bývá v ochraně přírody, zvláště pak mezi politiky, podceňovaný, míní skupina vědců z Hong Kongu, Británie a z Česka. Už 30 let odborné studie upozorňují na význam ochrany hmyzu, ale v praxi se to zatím moc neprojevilo. Souhrnný článek o tom vyšel v odborném časopise Ecology and Evolution.
„O ochraně přírody se výrazně víc mluví, než jak se pak v reálu děje, malá vítězství se často staví jako obrovská,“ doplňuje pohled kolegů entomolog Lukáš Čížek.
Do ochrany velryb se podle něj investovalo politického kapitálu o mnoho víc. „Velryb je přitom relativně málo a neubývají zdaleka tak rychle jako hmyz,“ podotýká Čížek. Aktuálně dokonce díky ochraně přibývají.
Koroptve a zajíci
Odborník na otázky životního prostředí a zoolog Vojtěch Kotecký míní, že v posledním desetiletí se povědomí veřejnosti o užitečnosti hmyzu v Česku změnilo k lepšímu.
„Lidé rychle pochopili, že většinu opylování v naší krajině zajišťuje divoký hmyz,“ říká Kotecký. Podle něj takový přístup může přispět i ke změně v zemědělské politice.
Ve veřejné debatě málo zaznívá, že změnit zemědělskou politiku neznamená jen to, že by se do krajiny vracely koroptve a zajíci, ale že remízky, polní cesty a lesní průseky pomáhají i hmyzu.
„Koroptve a zajíci potřebují podobnou krajinu jako včely a motýly,“ doplňuje Lukáš Čížek. Různá pojetí ochrany biodiverzity, rozmanitosti živé přírody, se podle něj můžou doplňovat.
Pokles o polovinu
Klimatická krize nejvíce ohrožuje motýly a včely. Na těch je závislá třetina našich potravin
Číst článek
V jiné aktuální práci 70 badatelů z 19 zemí světa varuje před vlivy klimatické změny na hmyz. S odvoláním na řadu dřívějších studií varuje, že pokud nedokážeme hmyz ochránit, odnese to i člověk.
Například oteplení o 3,2 stupně oproti roku 1990 by mohlo znamenat pokles všech druhů hmyzu nejméně o polovinu. Paradoxně nejlépe klimatickou změnu snáší škůdci, jsou totiž potravně tzv. generalisté.
„U nás ve střední Evropě se ekosystém nesestává jen z vlků, jelenů a velkých stromů, ale i z nenápadné, drobné přírody, která skládá mozaiku života. Na ní my i zbytek přírody do velké míry závisíme,“ uzavírá Vojtěch Kotecký.
Proč bychom hmyz neměli brát jen jako havěť? Jak na hmyz působí klimatická změna? Co dělá les nebo prales i za lidské přítomnosti udržitelným? Poslechněte si celou epizodu pořadu Laboratoř.
