Požár Českého Švýcarska ukázal, že potřebujeme změnu. Zlepšujeme prevenci, říká náměstek hasičů
Po loňském šoku z požáru Českého Švýcarska byl letošek z hlediska lesních požárů klidnější. I přes to hasiči řeší, jak se na podobné situace do budoucna připravit a vybavit. „Požár v Hřensku jasně ukázal, že je potřeba udělat změnu z hlediska sil a prostředků, které máme k dispozici, především leteckého hašení,“ říká náměstek generálního ředitele Hasičské záchranné služby Petr Ošlejšek.
Byla letošní letní požární sezóna, která přišla po loňském šoku a zkušenosti s rozsáhlým požárem v Českém Švýcarsku, klidnější?
Byla o něco klidnější. My jsme doposud měli zhruba 3500 tisíce požárů ve venkovním prostředí. Z toho asi 1170 byly lesní požáry. Lesní požáry a požáry ve venkovním prostředí jsou ovlivněny aktuálním počasím. V loňském roce jsme měli poměrně velký počet během měsíce března a dubna. V tom letošním počet tak vysoký nebyl.
Stát znovu řeší, kdo bude hasit lesy ze vzduchu. Jestli se nedohodneme, vyhlásím soutěž, říká ministr
Číst článek
Naopak letošní rok byl z hlediska počtu a plochy požáru rekordní v týdnech 22. až 29., to je rozhraní června a července. To jsme zaznamenali oproti předcházejícím obdobím větší počet požárů a i samozřejmě větší plochu zasaženou požárem. Ale v celkových číslech můžeme říct, že zatím jsou čísla menší než v loňském roce.
Celková plocha lesů, které letos zatím shořely, je výrazně nižší. Samozřejmě je to ovlivněné loňským rozsáhlým požárem v Hřensku. Ale lépe letošní rok vychází i v porovnání s předchozími lety. Je to efekt toho, že jste měli k dispozici velkokapacitní vrtulníky na hašení, nebo je to prostě náhoda?
Myslím, že je to i dopad toho, že dnes vrtulníky posíláme velice brzo. Již ve fázi, kdy naše pozemní síly a prostředky teprve dojíždí do místa. Pokud máme nahlášeno, že se někde kouří z lesa, tak nám trvá poměrně dlouhou dobu, než to místo najdeme. A než se lesními cestami dostaneme na místo a začneme hasit. A pak hledáme vodní zdroje.
Kdežto vrtulník může provést první zásah hned na „první dobrou“. Může zásadním způsobem omezit šíření požáru.
Když dnes diskutujeme, jakým způsobem zvýšit prevenci v lesích, tak postupně docházíme k názoru, že budou určitá území v České republice, kde je neekonomické a vůbec nemožné zbudovat komunikace pro hasiče a velké vodní nádrže.
Budou to území, kde lze očekávat, že hašení bude primárně právě pomocí vrtulníků. Tak abychom co nejrychleji srazili intenzivní hoření, ohraničili frontu šíření požáru. Pozemní prostředky, které potom přijedou, dokončí hasební zásah.
Častější lesní požáry
S jakým predikcemi u lesních požárů počítáte do budoucna i vzhledem ke klimatické změně, suchu, dlouhodobým dopadům kůrovcové kalamity?
Základní premisy, ze kterých jsme vycházeli, jsou, že charakter lesa se mění. Lesní požáry jsou častější, zároveň se rychleji šíří. Je problematické zásobování požární vodou, protože voda v lese prostě není. Je problematická dostupnost cest.
Tudíž musíme posílit prevenci. Zprůjezdnit některé stávající cesty. Podívat se, zda nejsme schopni vybudovat vodní zdroje, ať už velké, nebo malé, ze kterých by mohl být proveden individuální požární zásah. A zároveň identifikujme místa, kde je letecké hašení nezbytné už v první fázi.
Dospěli jsme k tomu, že kromě potřeby úpravy legislativy – zákona o požární ochraně a další zákony související s hospodařením v lese nebo ochranou krajiny – musíme mít k dispozici letecké prostředky. S ohledem na charakter České republiky, kdy nemáme vodní plochy, ze kterých by byla letadla schopná nabírat, je složité plnit relativně velká letadla na různých polních letištích. Pak jsou ideální vrtulníky.
Bioklimatolog Trnka: Požáry řeckého rozměru u nás neočekávám. České Švýcarsko se ale opakovat může
Číst článek
Na jednom ze senátních výborů zazněla otázka, proč nevyužíváte síť přistávacích ploch, která byla vytvořena pro menší práškovací letadla. Není pronájem a plánované nakupování vrtulníků plýtvání penězi? Vyjde cena lépe při použití vrtulníků než při využití malých letadel?
My jsme si takovou analýzu dělali. Kalkulovali jsme, jaké množství vody a v jakém čase jsme schopni dopravit vrtulníky a letadly. A pokud si to přepočteme na kubíky, tak vrtulníky, přestože mají dražší hodinový provoz než letadlo, dopraví trojnásobně až pětinásobně víc vody než letadlo. Tím se zvýší hasební efekt a rozloží se náklady na hodinu provozu.
Druhá věc je, že pokud bychom chtěli hasit letadly s kapacitou 3000 litrů a více, tak jsou to letadla, která buď potřebují nabírat z hladiny, což je zásadní omezení. Anebo jsou to letadla, která potřebují pro plnění kvalitnější letecké plochy.
Pokud jako základní kritérium je rychlost jednotlivých shozů a objem, tak vrtulník, který vodu bere z flexitanku, který dáme do bezprostřední blízkosti, je daleko efektivnější než letadlo, které musí přeletět na letiště ve vzdálenosti i 10 až 20 kilometrů.
Hasící pohotovost?
Ke změnám legislativy. Měla by se změnit i povinnost zajišťovat leteckou hasící pohotovost, která je teď na ministerstvu zemědělství?
Povinnost by měla být na vlastníkovi lesa. Druhou věcí je, kdo to bude fyzicky zajišťovat. Předpokládáme, že pokud vybudujeme systém základny leteckého hašení, tak tuto činnost budeme zajišťovat my společně s Leteckou službou Policie České republiky.
Nicméně i vlastník lesa by se na tom měl finanční podílet. Což je na diskusi do budoucna. V minulosti ministerstvo zemědělství určitou část prostředků od vlastníků získávalo. Dnes to řeší ze svého rozpočtu. Mají zákonné opatření, že ministerstvo zemědělství je oprávněno za vlastníky lesa plnit určitou povinnost. Optimální finanční model asi nějakou dobu budeme hledat.
Poprvé jste letos tedy měli k dispozici na hašení lesních požárů velkokapacitní vrtulníky. Jak naplňovaly vaše očekávání a požadavky?
Požár v Hřensku (v létě 2022, pozn. red.) jasně ukázal, že je potřeba udělat změnu z hlediska sil a prostředků, které máme k dispozici, především leteckého hašení. Tak zároveň začít konat určité kroky v oblasti požární prevence.
Takže jsme poprvé letos měli dva tříkubíkové vrtulníky, které jsme nasadili jak na území Česka, tak se nám jeden podařilo nabídnout Řecku. Z hlediska toho, co jsme měli dostupné, tak letošní rok byl velice úspěšný.
Hlídky na koních z Česka i Německa. Policie v Českém Švýcarsku kontroluje turisty, chce zabránit požárům
Číst článek
Jak vypadá spolupráce pilotů a hasičů? Kdo rozhoduje, kdy se otevře bambivak s vodou?
My dodáváme dva letecké záchranáře. Hasičský záchranný sbor má společně s Leteckou službou Policie dvě základny (v Praze a Brně, na kterých jsou menší policejní vrtulníky, které se k hašení používají celoročně, pozn. red.), kde slouží letečtí záchranáři. Což jsou lidé, kteří znají problematiku práce kolem vrtulníku, základy bezpečnosti. Zároveň umí provést záchranu osob pomocí vrtulníku.
My jsme tady tyto záchranáře využili tak, že na každém stanovišti (pro stanoviště velkokapacitních vrtulníků si slovenská firma Heli Company, která letos tendr na držení letní hasící pohotovosti vyhrála, vybrala Roudnici nad Labem a Přerov, pozn. red.) byli v době, kdy byl vrtulník dispozici, dva naši letečtí záchranáři. V případě potřeby s vrtulníkem letěli.
Jeden záchranář je na místě k dispozici veliteli zásahu a navádí vrtulník tam, kde je nejoptimálnější provést shoz, a zprostředkovávat komunikaci mezi vrtulníkem a mezi velitelem zásahu. Technické provedení shozu provádí pilot s operátorem.
Nacvičené postupy
Jaké jsou vaše zkušenosti ze cvičení?
Podařilo se nám nacvičit nějaké postupy. Především nabírání velkých bambivaků z našich flexitanků. Po zkušenosti v Hřensku a v dnešní době už i po zkušenosti z Řecka jsme dospěli k tomu, že je to jedna z ideálních cest, jak zajistit rychlé a efektivní hašení v případě, že ve vzdálenosti řádově stovek metrů nemáme odpovídající vodní zdroje.
Postavíme flexitank, zajistíme plnění cisternami a vrtulník je schopen si sám nabírat vodu. Tím i dosáhneme maximálního efektu. Tedy co nejkratšího času mezi jednotlivými shozy o objemu minimálně 3000 litrů.
A jaké zkušenosti si přinášíte z Řecka?
Řekové používají pro efektivní hašení Canadairy (speciální hasicí letadla, které nabírají vodu z vodní hladiny, pozn. red.), protože mají otevřené moře. Vrtulníky používali v kombinaci s Canadairy na hašení v roklinách nebo v těžce dostupných místech. Zároveň vrtulníky byly operativní pro hašení i v případě malého zárodku požáru. Byly schopné velice rychle vodu cílit do jednoho místa.
Kromě toho, že vrtulníky zasahovaly u několika lesních požárů, tak ve dvou případech hasily i požáry průmyslové haly a skládku. Jaká byla domluva s ministerstvem zemědělství, které smlouvy na pronájem vrtulníků uzavřelo jen na hašení lesních požárů?
V rámci smluvního vztahu tam byl předjednán určitý objem hodin, které byly určeny na hašení. S ministerstvem jsme si dohodli, že pokud tyto hodiny nevyčerpané na hašení lesních požárů, tak je můžeme vyčerpat i na nasazení vrtulníku v jiných případech.
České Švýcarsko se z požáru rychle vzpamatuje. Popel je minerální hnojivo, říká geobotanik
Číst článek
V době, kdy jsme ty vrtulníky nasadili (na hašení jiných než lesních požárů, pozn. red.), tak rezerva hodin byla poměrně velká. Věděli jsme, že se do ní vejdeme. Pokud by ta rezerva již byla vyčerpána, pak bychom řešili úhradu nákladů jinými způsoby.
Pro dva pronajaté vrtulníky letos ministerstva zemědělství a životního prostředí předplatila zhruba 200 letových hodin (tedy jeden vrtulník 120 hodin a 10 hodin cvičení, druhý vrtulník 60 hodin a 10 hodin cvičení). Využité byly asi z poloviny. Jak nastavit správný poměr? Takto by to mohlo vypadat, že polovina zaplacených letových hodin nebyla využitá…
My jsme vyčerpali téměř většinu hodin i v rámci výcviku. V době, kdy už se blížil ke konci smluvní vztah, tak jsme prováděli výcvik zvláště v těžce přístupných lokalitách. Čemu jsme se nemohli věnovat ještě předtím, než ten tendr byl spuštěný.
Je trošku problematické odhadnout objem hodin na hašení. Na druhou stranu Česká republika nabízela použití vrtulníku i při požáru na Rhodosu, který nebyl akceptován ze strany Řecka. My se domníváme, že objem někde kolem 200 hodin je asi optimální. Je i s rezervou. O případném zkrácení budeme dál diskutovat s ministerstvem zemědělství i životního prostředí.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) má za úkol vyjednat zajištění leteckého hašení na příští léto. Kdybyste si přáli vědět, jak to bude v příštím roce řešené? Letos byla smlouva podepsaná den před tím nejzazším termínem, kdy měly vrtulníky začít držet pohotovostí i pro celou EU. Jaký by pro vás byl ideální harmonogram?
My jsme se domluvili s ministerstvem zemědělství, že by veřejná zakázka měla být vyhlášena hned začátkem roku. Aby byl dostatečný časový předstih na podání nabídky a mohlo proběhnout hodnocení. Doufám, že se nám podaří vyjednat i rozšíření období v rámci rescEU Transition (program, ze kterého Evropská unie hradí 75 procent prostředků na pronájem letecké hasící techniky, pozn. red.).
Vlastní hasící kapacity
Z vašeho hlediska je stále ve hře, že by Česko mělo vlastní kapacity?
Požádali jsme o dva vrtulníky v rámci flotily rescEU (grant EU na nákup techniky pro letecké hašení, která pak slouží i pro další unijní země, pozn. red.). Po upřesňujících dotazech ze strany Evropské komise pořád probíhá hodnocení žádosti. My předpokládáme, že do konce roku dostaneme zprávu o tom, že alespoň jeden vrtulník byl zařazen k financování. Samozřejmě je tam určitá doba, aby byl vrtulník vyrobený a uvedený do služby.
Do té doby, než bude vlastní vrtulník, tak samozřejmě počítáme s kombinací systému. Jednak leteckou službu bude zajišťovat Letecká služba policie se svými prostředky. Jednak bychom chtěli, abychom pokračovali v systému rescEU Transition.
Byli bychom rádi, aby doba, po kterou ty vrtulníky budou hrazeny Evropskou komisí, byla alespoň od května po září (letos bylo období dvouměsíční, pozn. red.).
A pak samozřejmě intenzivně jednáme s Armádou České republiky, která v současné době pořizuje bambivaky a má přizpůsobené určité vrtulníky právě i pro letecké hašení.
Ale pořád platí dohoda s armádou, že je schopna pomoci v případě, že standardní nasmlouvané prostředky – tedy Letecká služba policie a soukromý provozovatel vybraný v rámci rescEU Transition – budou nedostatečné.
S možností, že by v grantu rescEU Transition vrtulníky na pohotovost poskytovala armáda, tedy nepočítáte?
V současné době jsme se domluvili s ministerstvem zemědělství, že se Armáda ještě jednou osloví, jaké jsou jejich kapacity. Ale z jednání, která byla doposud vedená – ať už v rovině pana ministra nebo v pracovní rovině – vyplývá, že armáda je připravena pomoci, ale samozřejmě její úkol je jiný.
A není schopna zabezpečit dostupnost prostředků do devadesáti minut kdekoliv na území Česka. Zároveň je připravena vykrýt případné potřeby při rozsáhlé mimořádné události.
Požáry jako v Hřensku u nás budou vznikat. Teploty narůstají a vlhkost klesá, připomíná expert Trčka
Číst článek
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmiňoval, že by se mohly vrtulníky kupovat z peněz započítaných jako výdaje na obranu, které mají od příštího roku představovat dvě procenta HDP…
My jsme v koncepci Policie České republiky navrhli, že by určitá část vrtulníku byla pořízena z prostředku rescEU. Ty by byly primárně využívány pro letecké hašení. Ale i pro službu, kterou taky společně s policií děláme.
Naši hasiči slouží na letové základně v Brně a v Praze a v případě mimořádné události – dopravní nehoda, pátrání po paraglidistovi nebo jiných mimořádných událostech – vylétají a provádí záchranné práce.
A policie taky indikovala, že i pro své určité operace by uvítala takovou kategorii vrtulníků. Ale vrtulník koupený z rescEU není možné použít na čistě policejní zásah. Takže vrtulníky na dokrytí by měly být pořízeny ze státního rozpočtu. Předpoklad je, že celkový počet je šest vrtulníků. Tři z Evropské unie a tři ze státního rozpočtu.
Pokud bude schválený unijní grant na nákup vrtulníků, kdy by mohly být v Česku?
Samozřejmě je to obrovský objem peněz. Musí být vypsána veřejná zakázka se všemi procesy. Je tam určitá doba na výrobu, což se u těchto specifických prostředku řádově pohybuje v jednotkách roků. Náš předpoklady je rok 2027, nejpozději rok 2030.
Do té doby tedy bude potřeba hledat jiné řešení. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) říká, že pro něho je priorita, aby vrtulníky co nejdříve zajišťoval stát. Jaké šance jsou tedy u armády? A je ještě jiná možná cesta?
Jiná cesta je, že pořídíme vrtulníky ze státního rozpočtu. Pokud se podaří vyjednat, že by určitá část z leteckých prostředků byla hrazena přímo ze státního rozpočtu, mohli bychom zadat zakázku už v příštím roce. Ale zase bychom zhruba byli ve stejném čase, jako by měly přijít prostředky z Evropské unie na jeden vrtulník.
Co se týče armády. Tam je to závislé na tom, jak bude upřesňovat svoje úkoly a jaké síly a prostředky bude schopná vyčlenit pro civilní sektor. Nám je celkem jedno, kdo to bude provozovat.
Náš požadavek je bambivak s objemem 3000 litrů a schopnost zasáhnout kdekoliv na území Česka do 90 minut od vznesení požadavku. To jsou naše dva základní technické parametry.
