Potřebujeme je kvůli zdravé půdě, škodí jim ale klimatická změna. Členovci se zmenšují, varují vědci
Půdní členovci rozkládají rostlinnou hmotu. Obohacují půdu o živiny a tím ji udržují zdravou. Kvůli klimatické změně se ale postupně zmenšují a kvůli zemědělství jich ubývá. Němečtí badatelé zjistili, že tomu nedokáže zabránit ani návrat k ekologickému hospodaření.
Tropické druhy půdních členovců bývají menší než ty, které žijí blíže k pólům. Podobně jako je lední medvěd mohutnější než medvěd hnědý z mírného pásma. Souvisí to s fyzikou: vztah mezi povrchem a objemem těla je pro přežití důležitý.
Podle nové studie německých vědců zveřejněné v časopise eLife se zmenšují i půdní členovci, šestinozí živočichové, mezi něž patří hmyz, pavoukovci i korýši.
Stabilnější půda
„Udržet se v mrazivém prostředí je jednodušší, když jste větší a kulatější. Když jdete do tepla, je zase lepší být menší,“ vysvětluje půdní biolog Ladislav Miko, odborník se zkušeností ministra životního prostředí a z Evropské komise, který se dlouhodobě zabývá biodiverzitou, rozmanitostí života na planetě.
Laboratoř Martiny Maškové nejen o vlivu změny klimatu na zmenšování půdních členovců
Přesto ho výsledek studie zčásti překvapil. „Výkyvy prostředí nad povrchem půdy jsou větší než v půdě, půda je stabilnější. A přesto se tam tento fenomén objevil,“ argumentuje vědec.
Autoři studie chtějí dál ověřovat, jestli trend zmenšování půdních členovců souvisí víc s tím, že menší druhy nahrazují ty větší, nebo zda se spíš zmenšují jedinci stejných druhů.
Příčinou jevu je podle nich klimatická změna, zvláště pak růst globálních teplot a úbytek srážek. Ve své studii zohlednili i různé klimatické modely teplot a srážek v našich zeměpisných šířkách.
Menší přežívají, velcí mizí
Na půdní druhy působí kromě klimatických jevů také intenzivní zemědělská činnost. Autory studie zajímalo, jak se do velikosti a četnosti členovců promítnou oba vlivy. Došli k tomu, že na klimatickou změnu nejvíc doplácejí půdní roztoči, pancířníci a čmelíkovci nebo například chvostoskoci ze skupiny Sminthuridae.
V průměru se členovcům kvůli intenzivnímu zemědělství těla postupně zmenšují o 10 procent. Vědec upozorňuje, že nejde o náhlý jev, ale o postupný proces. „Ti menší přežívají a velcí mizí,“ říká Ladislav Miko.
Ve výsledku pak klesá i celková hmotnost půdních organismů, biomasa. „Kdybychom zvážili všechny organismy třeba na jednom metru čtverečním, budou vážit méně než v minulosti,“ komentuje Miko.
V půdě jim totiž necháváme stále méně mrtvé organické hmoty, bez které nedokážou přežít. Stále víc ji odebíráme sami pro sebe, a to nejen kvůli potravinám. „Děláme z ní elektřinu a biopaliva,“ připomíná odborník.
Půda a život
Německý půdní ekolog Nico Eisenhauer uvádí, že jsme závislí na tom, jaká je rozmanitost života pod našima nohama. Jediný gram půdy, pokud je zdravá, obsahuje miliony živých organismů. To, že máme pod nohama půdu, ale není samozřejmost.
Za 50 let může zmizet až třetina druhů zvířat a rostlin. Příčinou není jen změna klimatu
Číst článek
„Za velmi dávných dob tu půda nebyla,“ připomíná rostlinný a buněčný biolog Viktor Žárský. Půda na planetě neexistovala ještě v době prekambria, tedy před klíčovým prvohorním obdobím, ve kterém došlo k rozmachu většiny dodnes existujících živočišných kmenů. Obratlovci, k nimž patříme, se ve zkamenělinách začínají objevovat později.
„Zpočátku byly na povrchu země sinice a řasy a teprve po nich přišly rostliny a živočichové,“ vysvětluje biolog. Osídlení povrchu naší planety životem se vznikem půd tedy neoddělitelně souvisí a půda a její obyvatelé se navzájem potřebují. „Aby mohla být půda užitečná i pro produkci plodin, musí být živá,“ akcentuje Žárský.
Louka a pole
Z pohledu půdních organismů proto není banalita, když uděláme z louky pole. Mají kvůli tomu k dispozici méně potravy a ubývá jim prostor k životu. „Půdu jednak vytvářejí, ale také udržují,“ doplňuje Ladislav Miko. Upozorňuje, že jejich přítomnost je zásadní pro úrodnost půd, recyklaci živin, pro udržení vláhy i půdní struktury.
„Půdní struktura je jedna z velmi mála věcí, kterou přes veškerý technologický pokrok lidská civilizace nedokáže vyrobit. Bez půdních organismů jsme ztraceni,“ varuje biolog. Připomíná, že na polích dnes například ve velké míře hnojíme minerálními hnojivy a že půdní členovci nebo bakterie pak nemají odkud brát energii.
23:45
Nepřítelem dubů v Moravské Amazonii je sám lesník, varují odborníci. Lesy ČR s tím ale nesouhlasí
Číst článek
Řešit klima
Špatná zpráva z německé studie zní, že trend zmenšování půdních členovců nedokážeme zmírnit návratem k ekologickému zemědělství. Vědci zjistili, že farmaření a klima na ně působí odlišně. Jejich biomasa ubývá v obou případech, v zemědělství je to ale proto, že jejich počet klesá, na velikost jedinců nebo druhů zemědělská činnost vliv nemá.
„Když to začneme napravovat ekologickým zemědělstvím, zůstane v půdě víc organismů, ale nic to nemění na tom, že se změnou teploty se jejich velikost, tedy i celkový objem biomasy, snižují,“ přibližuje podstatu studie Ladislav Miko.
Dodává, že lépe farmařit už proto k nápravě nestačí: „Musíme řešit i samotnou klimatickou změnu.“
Poslechněte si celou Laboratoř Martiny Maškové o vlivu změny klimatu na zmenšování půdních členovců, bílých místech na planetě, kde o půdních organismech málo víme, a tom, jak můžou půdní roztoči pomoci hubit škůdce ze skleníků.
Debatují půdní biolog Ladislav Miko, buněčný biolog a rostlinný fyziolog Viktor Žárský a herec a režisér Lukáš Burian.
