„S návratem ďáblů na kontinent jsme teprve na začátku, ale tohle je další milník: první mláďata narozená ve volné přírodě,“ říká Tim Faulkner, prezident organizace Aussie Ark. Ta se věnuje záchraně ďáblů medvědovitých.

Evropané začali těmhle zvířátkům s tmavou srstí a bílými znaky říkat ďábel nebo čert, protože se jim zdálo, že vydávají pekelný ryk. Navíc jim z rozčilení dramaticky zrudnou holé ušní boltce. Aboriginský název purinina ale nemá s peklem nic společného.

Tito masožraví vačnatci žijí na ostrově Tasmánie, ale kdysi obývali celou Austrálii. Z kontinentu je vytlačili psi dingo a Aussie Ark je tam teď vrací. První ďábly vypustila v rezervaci Barrington Tops v Novém Jižním Walesu loni na podzim. Zapojil se i slavný herecký pár, Elsa Patakyová a rodák z Melbourne, Chris Hemsworth. „Podílet se na návratu takového dravce do volné přírody, to je příležitost, jakou hned tak nedostanete,“ uvedl. „Je to poprvé po třech tisících let, co v lesích na pevnině zase žije ďábel medvědovitý jako vrcholový predátor,“ doplňuje Faulkner.

Regulace škodné

Ďábel medvědovitý je na červeném seznamu ohrožených druhů. Jeho populace v Tasmánii začala v 90. letech decimovat nakažlivá forma rakoviny. Proto je důležité založit zdravé populace jinde.  Už dřív to vědci udělali v rezervaci na Mariině ostrově u pobřeží Tasmánie.  Na tomto projektu se podílí i pražská zoo, kde jsou ďáblové k vidění.

Aussie Ark ve spolupráci s dalšími organizacemi ochránců zvířat zase vypouští čerty v rezervaci severně od Sydney. „V sázce je toho tolik! Udělali jsme, co se dalo, ale jestli se nebudou rozmnožovat, tak to bude konec,“ obával se loni v říjnu Faulkner. Teď už je jasné, že ďáblové se v Barrington Tops chovají přesně tak, jak mají. Prvních kontinentálních mláďat je celkem sedm. Strážci rezervace budou několik týdnů kontrolovat, jak v mateřských vacích rostou.

Aussie Ark začínala před deseti lety se 44 zvířaty. Dodnes jich odchovala přes 450. Do přírody v rezervaci chce každý rok vypustit asi 20 ďáblů, což je množství, které dokáže monitorovat. „Musíme mít populaci ďáblů i jinde než v Tasmánii, to je zásadní věc. Ale nejen to. Na pevnině můžou ďáblové regulovat počty zavlečené škodné – lišek a zdivočelých koček, a taky domácích býložravců, například possumů.  Umožní tak zotavení populací ohrožených drobných savců, jako jsou bandikuti nebo klokánkovití,“ uzavírá Faulkner.

Helena Berková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít