V Austrálii leží nejstarší kráter na Zemi, který vznikl dopadem asteroidu. Mohl ukončit dobu ledovou
Geologové v Austrálii odhalili dosud nejstarší známý kráter na Zemi vzniklý dopadem asteroidu. Kráter Yarrabubba vzhledem k datu svého vzniku není viditelný pouhým okem, ale vědci ho znají už přes čtyřicet let. Až teď ale prozkoumali jeho stáří. A podle vědců mohl přispět k ukončení období, ve kterém byla možná skoro celá Země pokrytá velmi tlustou vrstvou ledu.
Od dopadu asteroidu do oblasti Yarrabubby na jihozápadě Austrálie uplynuly 2,2 miliardy let. Asteroid se tedy srazil se Zemí asi v polovině dosavadní existence planety, píše britská BBC.
Kráter za tu dobu erodoval, je to proto prakticky rovná plocha. Stává se to i dalším takto starým místům, je tak těžké je odhalit. Přesnější by proto dnes bylo mluvit ne o kráteru, ale o struktuře vzniklé dopadem asteroidu.
Teleskop NASA objevil exoplanetu v obyvatelné zóně, nachází se relativně blízko od Sluneční soustavy
Číst článek
Vědci zvrásnění v oblasti zmapovali už v roce 1979 a zjistili, že má průměr sedmdesát kilometrů. Stáří kráteru ale zjišťoval až teď tým z Curtinovy univerzity v Perthu a své výsledky v úterý zveřejnil v odborném časopise Nature Communications.
Kdy asteroid do Austrálie dopadl, geologové vypočítali tak, že v místě dopadu našli rozmanité druhy hornin. Kvůli zjištění stáří podrobili izotopické analýze malé zirkony a krystaly fosforečnanů, ve kterých byly částečky uranu. A protože uran se postupně rovnoměrným tempem rozkládá na olovo, zjistili geologové čas dopadu relativně přesně.
Výsledek je samotné překvapil. O tom, že krajina Západní Austrálie je hodně stará, věděli, ale kráter je nejméně o 200 milionů let starší než druhá nejstarší známá struktura vzniklá dopadem mimozemského tělesa – kráter Vredefort na severovýchodě Jihoafrické republiky. Ten je díky svému geologickému významu zařazený na seznam světového dědictví UNESCO.
Ukončil dobu ledovou?
Vědci se domnívají, že australský asteroid ukončil jednu dobu ledovou, a to na základě časové shody. Díky počítačovému modelu ale usuzují, že asteroid dopadl na kilometry tlustou vrstvu ledu, která před dvěma miliardami let v období starohor pokrývala většinu povrchu Země.
Při takové srážce by se do atmosféry uvolnilo obrovské množství páry a také skleníkových plynů, což by napomohlo oteplení planety. V té době se kyslík v atmosféře objevil teprve čerstvě a složitější život ještě neexistoval.
Spoluautor výzkumu Chris Kirkland v rozhovoru pro BBC uznal, že nemají dost dat z tohoto období, aby svou teorii důkladně prověřili. Převratné už ale podle něj je pouze to, že odhalili stáří kráteru. Jeho umístění do historického kontextu mu ale ještě přidává na zajímavosti.
