Vědci svou studii založili na zkoumání stáří vzorků ledu odebraného z hloubky ledovce Weissseespitze (Cima del Lago Bianco), který se nachází na rakousko-italském pomezí ve výšce 3518 metrů nad mořem.

„Protože tento led se vytvořil jako první, stanovit jeho stáří může určit období, kdy led (na vrcholu) chyběl,“ uvedli badatelé ve studii, kterou zveřejnil specializovaný časopis Scientific Reports.

Za použití uhlíkové metody došli vědci k závěru, že led se na vrcholu vytvořil před zhruba 5900 lety. Podle badatelů je tak pravděpodobné, že alpské vrchy do 4000 metrů nadmořské výšky nebyly do té doby pokryty ledovcem.

Vývoj ledovců je významným ukazatelem pro sledování změn klimatu, uvedli autoři studie. Podle nich během holocénu neboli období, které začalo před zhruba 11 700 lety, ledovce pod 4000 metrů nadmořské výšky střídavě tály a přibývaly.

Po celý holocén se ledovce v Alpách držely pouze ve výšce 4000 metrů nad mořem a více.

U místa nálezu Ötziho

Výzkumné vzorky byly odebrány nedaleko místa, kde bylo v roce 1991 nalezeno mumifikované tělo ledového muže Ötziho. Stáří těla se odhaduje na 5300 let. Podle vědců je možné, že v době, kdy Ötzi zemřel, se v oblasti začínal rychle tvořit ledovec. Ostatky muže zůstaly tisíce let v relativně zachovalém stavu právě díky tomu, že byly uchovány v ledu.

Dříve vydané studie uvádějí, že části alpských ledovců hrozí kvůli růstu teplot a změnám klimatu rychlé tání. Podle výzkumu zveřejněného na začátku prosince se v průběhu století zvýší nadmořská výška tání ledovců ze současných 3234 metrů až na 3880 metrů. Pokud by se tak stalo, Alpy by do konce 21. století ztratily velkou část dnes existujících ledovců.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít