Akademie věd vystavuje originál návrhu Washingtonské deklarace z pera Masaryka, k vidění je do pátku
Ručně psaný originál prvního návrhu Washingtonské deklarace od pondělí vystavuje Akademie věd v Praze. Unikátní listinu požadující nezávislost Československa sepsal v říjnu 1918 budoucí prezident Tomáš Garrique Masaryk. Původní dokument bude v galerii akademie k vidění do pátku.
Budoucnost nové samostatné republiky načrtl Masaryk tmavým inkoustem na několik málo sešitových listů dnes už zažloutlého papíru. Na mnoha místech je text škrtnutý, doplněný anebo přepsaný.
„Je to vidět, že skutečně se nad tím moc a moc přemýšlelo,“ podělila se o dojmy jedna z prvních návštěvnic výstavy Marie Pestrová z Tišnova u Brna.
Konečná verze dokumentu, pod kterou jsou podepsaní také Edvard Beneš a Milan Rastislav Štefánik, odmítá autonomii v rámci Rakouska a žádá úplnou nezávislost Československa. Listina reagovala na návrh císaře Karla I. na poválečnou federalizaci habsburské říše. Jak upozorňuje kurátorka výstavy Tereza Kopecká, původní Masarykův rukopis zůstane ve vitríně galerie jen do konce týdne.
„Poté ho nahradí kopie. Je to napsané rukou pana prezidenta Tomáše Garriqua Masaryka. Je to několik lístků, kde si skicoval, co bude říkat,“ dodává pro Radiožurnál Kopecká.
Expozice k výročí
Akademie věd vystavuje dokument jako součást expozice s názvem „18–18 Století státního svátku“, kterou otevřela u příležitosti 100. výročí založení Československé republiky. Ukazuje, jak si lidé v průběhu posledního století připomínali výročí založení. Návštěvníci si můžou poslechnout třeba záznam Masarykova projevu v říjnu 1928.
Mezi dobovými fotografiemi a dokumenty je i další unikát – chemicky testované bankovky z doby měnové reformy v roce 1953.
„Je tam tříkorunová bankovka. Příprava bankovek a měnová reforma postihla na počátku 50. let nejen Československo, ale vše to bylo z podnětu Sovětského svazu - sjednocení a kontrolovat ekonomiku a finance podřízených komunistických států,“ říká Jiří Kocián z akademie věd.
Výstava v galerii akademie věd potrvá do 20. července a vstup na ni je zdarma.
