Nemesis? Helena se líhne z vejce. Může za to vilná labuť - a matka je nejistá

Račte se seznámit s Nemesis, „metlou na syny smrti“ (Hesiodos, Zrození bohů, verše 223-224). Ztělesňovala hněv starořeckých bohů, takže nutně musela být zpodobňována jako žena divokého vzhledu. Trestala zejména pýchu, zpupnost a přebujelé sebevědomí. Král Agamemnon, z něhož se po dobytí Tróje stal Pan Veledůležitý, by mohl vyprávět – pokud by to ovšem býval stihl předtím, než ho zavraždil bratranec Aigisthos.

Rčení pod rentgenem Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rčení pod rentgenem Milana Slezáka: Nemesis.

Rčení pod rentgenem Milana Slezáka: Nemesis. | Foto: Osaro Konečná / iROZHLAS | Zdroj: Český rozhlas

Starořečtí umělci vkládali Nemesis do ruky bič anebo sekeru. V druhé ruce však držela váhy. Protože pokud trestala, pak šlo o spravedlivou odplatu. Že bdí nad spravedlivou mírou, to dokazovaly i její symboly – měrný loket a uzda.

NEMESIS

Dnes to říkáme o zavilém nepříteli, o soku, kterého je nesnadné zdolat, o osudové pohromě. Ale také, stejně jako v antice, i o zaslouženém trestu a spravedlivé odplatě.

Což by mohlo pomoci rozhodnout další antický spor o rodiče! Ti jsou totiž i v tomto případě nejistí: v úvahu přicházejí buď bohyně noci Nyx a bůh temnoty Erebos, anebo bohyně spravedlnosti Diké spolu s Okeanem, šéfem mohutného proudu, který, jak staří Řekové věřili, obtékal Zemi kol dokola.

Diké sedávala u trůnu svého otce Dia a neúnavně mu žalovala každou nespravedlnost. Bylo by tedy logické, kdyby její dcerou byla vedle Hesychie (Klidu) i Nemesis, bohyně spravedlivé odplaty.

Popravdě řečeno, nejistý je i vzhled Nemesis. Podle jedné legendy nebyla na pohled nijak strašná, ba právě naopak: byla tak pohledná, že po ní zatoužil nenapravitelný sukničkář Zeus. Kdyby byla skutečně dcerou Dike, byl by to chtíč krvesmilný – ale to je v starořeckých bájích docela běžný úkaz.

RČENÍ POD RENTGENEM

Achillova pata, medvědí služba, Potěmkinovy vesnice... Známá rčení, jimž každý rozumí. Ale víme, co se za nimi skrývá? A znamenají vůbec to, co dřív? Po jejich stopách se v rubrice RČENÍ POD RENTGENEM vydává Milan Slezák, zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu se zálibou v historii a filosofii.

Aby Nemesis vilnému dědovi (?) unikla, měnila svou podobu. Leč marně. Zmocnil se jí, když byla husou a on labuťákem. Prý pak snesla vejce, z něhož se vylíhla krásná Helena. Spartská královna Leda, běžně považovaná za Heleninu matku, zde vystupuje pouze v roli pěstounky a kojné.

Pro pořádek: s vylíhnutím Heleny z vejce pracuje i mnohem známější báje. Také ona obviňuje z otcovství Dia maskovaného za labuť - ovšem v tomto případě je matkou samotná Leda. 

Podle jiných zdrojů Zeus nakonec honbu za Nemesis vzdal.

Nemesis. | Foto: Albrecht DüRer | Zdroj: Wikimedia Commons

Milan Slezák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme