Jako Pilát do Kréda? Správcova mrtvola v Tibeře: jaká pokroutka pro zlé a špinavé duchy!

Ježíše dal, jak známo, ukřižovat Pilát, římský správce provincie Judea. V evangeliích je Pilát váhavcem, oportunistou, pokrytcem. Ví, že je Kristus nevinen – a přesto ustoupí rozvášněnému davu a vydá Ježíše na smrt. Ví, že jde o bytí či nebytí člověka, a přece si neodpustí otázku "Co je pravda?", která se hodí pro úplně jiné příležitosti.

Rčení pod rentgenem Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rčení pod rentgenem Milana Slezáka: Jako Pilát do Kréda.

Rčení pod rentgenem Milana Slezáka: Jako Pilát do Kréda. | Foto: Osaro Konečná / iROZHLAS | Zdroj: Český rozhlas

Pilát je slaboch, který odmítá nést odpovědnost za důsledky svých rozhodnutí. U Matouše si okázale myje ruce a svaluje tím vinu za Ježíšovu smrt na Židy. Jak takový člověk mohl proniknout až do Kréda, křesťanského vyznání víry, jemuž se tak přezdívá podle prvního slova latinského textu Credo - Věřím?

PILÁT

Alibista, oportunista. Z problémů se tenhle typ snaží vycouvat tím, že si demonstrativně umyje ruce. Skutečný, historický Pilát se ovšem rozhodoval až příliš rychle a nesmlouvavě.

Ve snaze skoncovat s věroučnými spory schválil církevní koncil v maloasijské Nikáji roku 325 svod základních dogmat, závazné vyznání víry. A v tom se mimo jiné uvádí, že Ježíš byl ukřižován Pontiem Pilatem.

Takhle snadno, s minimem zásluh se Pilát dostal do Kréda. Podobných případů známe všichni habaděj, takže úsloví „Dostal se tam jako Pilát do Kréda“, které kdysi dávno vynalezl nějaký bystrý člověk, nezestárlo. Znamená to: nezaslouženě, nečekaně, nechtěně, náhodně, ba absurdně. Zkrátka, přijít k něčemu jako slepý k houslím.

Co víme o historickém Pilátovi?

Jmenoval se Publius Pontius Pilatus. Pocházel z původně samnitského, pořímštělého rodu Pontiů. Judeu spravoval jako římský prefekt v letech 26 až 36 po Kristu; Ježíše dal ukřižovat spíše v roce 30 než 33.

A nebyl takovým rozkolísaným slabochem, za jakého ho vydávají evangelia. Při prosazování římské moci v Judeji se naopak snažil postupovat rozhodně, ba nelítostně. Popuzovaly ho náboženské zvyklosti Židů, v nichž viděl fanatiky. S chutí je tedy provokoval. A to si nepomohl, protože velké bouře, které tím vyvolával, zase znepokojovaly jeho nadřízené.

RČENÍ POD RENTGENEM

Achillova pata, medvědí služba, Potěmkinovy vesnice... Známá rčení, jimž každý rozumí. Ale víme, co se za nimi skrývá? A znamenají vůbec to, co dřív? Po jejich stopách se v rubrice RČENÍ POD RENTGENEM vydává Milan Slezák, zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu se zálibou v historii a filosofii.

Pilátův konec je obestřen tajemstvím. Zřejmě byl v roce 36 odvolán z Judeje. Pro podezření na zpronevěru. A určitě i proto, že jeho konfrontační politika Římu v Judeji škodila. Prý pak spáchal sebevraždu.

Středověký legendista Jakub de Voragine vypráví, že když Římané hodili Pilátovo tělo do řeky Tibery, zmocnili se ho radostně zlí a špinaví duchové. Vláčeli ho vodou a vyvolávali přitom velké záplavy a bouře se strašným blýskáním, hřměním a krupobitím.

Jsou však i tací, kteří tvrdí, že Pilát prozřel a zemřel jako křesťan.

Pilátův soud. | Zdroj: Wikimedia Commons

Milan Slezák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme