Neměla jsem žádné pochybnosti, řekla prokurátorka Brožová po procesu s Horákovou
Proces proti Miladě Horákové a jejím údajným společníkům ve smyšlené trestné činnosti byl před 70 lety především velkým divadlem. Svou roli v něm dostala i mladičká Ludmila Brožová, která sehrála roli dělnické prokurátorky.
Ludmile Brožové Polednové (1921–2015), této písařce právního oddělení Ústředního výboru KSČ, bylo 29 let, když se coby čerstvá absolventka Právnické školy pracujících dostala k procesu s Miladou Horákovou. Právnická škola pracujících byla pochybnou vzdělávací institucí 50. let, připravující adepty z řad dělníků na práci v justici.
Právní školení trvalo jen několik měsíců a kvalita absolventů byla více než sporná. V praxi to ale nehrálo roli, neboť jak prohlásil tehdejší komunistický politik Karol Bacílek, „o tom, kdo je vinen a kdo nevinen, kde končí omyly a chyby, a kde nastává trestní odpovědnost, rozhodne strana za pomoci orgánů národní bezpečnosti“.
Spoluúčast na justiční vraždě
Historikové si dodnes nejsou jisti, proč právě nezkušená Brožová Polednová byla vybrána k procesu s Horákovou a jejími údajnými společníky. Pravděpodobně proto, že i mezi obžalovanými byly ženy a nezdálo se jako nejlepší, pokud by je měli soudit pouze muži.
Brožová Polednová akceptovala vše, co jí bylo „shora“ nařízeno, a sehrála roli v divadelním představení, které odráželo představy komunistů o třídní spravedlnosti. „Já neměla vůbec pochybnosti,“ řekla Brožová Polednová v rozhovoru v roce 2007 na otázku, zda věřila údajné velezradě Milady Horákové.
Brožová Polednová měla tak trochu smůlu, že jako jediná z aktérek případu přežila do doby, kdy se demokratická spravedlnost dopracovala k činu. V září 2008 Vrchní soud v Plzni rozhodl, že Brožová Polednová má jít za spoluúčast na justiční vraždě na šest let do vězení. Výkon trestu nastoupila v březnu 2009. Rok nato pražský vrchní soud rozhodl, že se jí týkají amnestie z let 1953 a 1990, a trest zkrátil. V prosinci 2010 jí prezident Václav Klaus udělil milost.
