Evropská sonda má pátrat po stopách života na Marsu, misi nacvičují v Darmstadtu
Evropská kosmická agentura se v polovině března chystá k Marsu vypustit sondu, která bude zkoumat podmínky na planetě a v jejím okolí. Měla by pátrat po stopách života na rudé planetě i jejím okolí.
Za pár let by sondu mělo následovat robotické vozítko, které bude hledat důkazy o existenci života přímo na povrchu Marsu. Řízení takových evropských sond má na starosti Evropské středisko kosmických operací v německém Darmstadtu.
Evropské rakety s evropským nákladem startují z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. V době, kdy se raketa odlepí od startovací věže a prořezává si cestu atmosférou do volného vesmíru, vládne v darmstadtském středisku ještě poměrně klid - i když hodně napjatý.
Evropské středisko kosmických operací v německém Darmstadtu s mikrofonem ČRo navštívil Filip Nerad
Jeho nejdůležitější práce začíná až ve chvíli, kdy se sonda zbaví svých nosičů a pošle na Zemi svůj první radiový signál.
„Kontrolu satelitů přebíráme v momentě, kdy se odpojí nosné rakety. Družice pak řídíme do doby, dokud se nedostanou na svoji plánovanou oběžnou dráhu. Potom dohled nad nimi přechází na rutinní kontrolu jednotlivých misí," vysvětluje ředitel Evropského střediska kosmických operací Rolf Densing.
Astronomové objevili opakující se radiové záblesky ze vzdáleného kosmu
Číst článek
Podle Nicoly Gebersové je tato doba nejintenzivnějšího monitorování letu satelitů pokaždé jinak dlouhá.
„U misí, které mají za úkol pozorovat Zemi, to bývají dva nebo tři dny. Ale třeba u sondy LISA Pathfinder to trvalo skoro deset dní, protože se velice složitě dostávala na své místo," říká expertka.
Simulace problémů a nácvik řešení
V sále sedí asi dvě desítky inženýrů. Členové týmu trénují start družice. „Když se ozve alarm, znamená to nějaký problém. Musíme zjistit, co nám družice hlásí, a podle toho na to zareagovat," popsal jeden z účastníků náhlé přerušení simulace.
Spolu s kolegy se okamžitě pouští do řešení problému, který signalizuje i svítící červený obdélník na jedné z velkoplošných obrazovek. Tento problém ale nemá na svědomí sonda ExoMars, nýbrž Jamie Salt.
Mladý Brit má za úkol během testů vymýšlet různé problémové situace, aby se prověřila schopnost týmu je řešit, až bude všechno doopravdy. Sám v nadsázce říká, že jeho povoláním je dělat problémy ostatním.
„Dneska jsme poprvé trénovali první manévr v hlubokém vesmíru. To je něco úplně odlišného od začátku mise, takže jsem nevymýšlel žádné zákeřnosti. Příště už jim tam ale něco záludného nachystám," říká se škodolibým úsměvem Jamie Salt.
Důvodů, proč tým ExoMars tak tvrdě cvičí, je podle Rolfa Densinga hned několik: „Statisticky jsou mise na Mars úspěšné jen z 50 procent. My proto chceme udělat všechno pro to, abychom patřili k té úspěšnější polovině.“
„Na Mars se dá navíc létat jen každé dva roky, což souvisí s konstelací této planety a Země. Startovací okno je ke všemu velmi krátké. Trvá jen pár dní. Pokud bychom z jakéhokoli důvodu nemohli odstartovat teď, budeme muset další dva roky čekat," vylíčil ředitel Evropského střediska kosmických operací.
