Algoritmy by měly pomáhat, ale ne rozhodovat, říká expert o umělé inteligenci v justici
Umělá inteligence a rozhodování prostřednictvím algoritmů pomalu proniká i do oblasti práva. Patří roboti do systému justice? A může mít umělá inteligence pozitivní dopad na soudní řízení? O tématu v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus debatovali ředitel odboru elektronizace justice při ministerstvu spravedlnosti Martin Richter a advokát Jiří Klega.
„Jako ministerstvo hledáme využití pro algoritmy, ale s umělou inteligencí nejsme ani na začátku,“ uvedl v pořadu Pro a proti ředitel odboru elektronizace justice při ministerstvu spravedlnosti Martin Richter.
Podle něj umělá inteligence bude jen pomocníkem justice, ale rozhodování musí být vždy pevně v rukou člověka. „Tedy někoho schopného vnímat také obecný význam spravedlnosti, etické rozměry a zohlednit to, co dopředu žádný program zohledňovat nemůže.“
„Riziko je, že umělá inteligence, která by se učila na základě dat, které sbírá, bude přebírat špatná rozhodnutí a špatné lidské návyky, a pak z nich dělat závěry pro své výstupy. “
Martin Richter
Ministerstvo na žádném programu zatím nepracuje. „Abychom se vůbec mohli bavit o nastavování takovýchto sofistikovaných nástrojů, je potřeba v první řadě elektronizovat justici. Momentálně jsme ve fázi, kdy jsou soudní spisy z velké části písemné, takže pro jakýkoliv software neviditelné.“
„Proto se zaměřujeme na elektronizaci justice. Tak budeme moci shromažďovat a vyhodnocovat data, případně na ně nasazovat software nebo neuronové sítě, které se učí samy. Výhoda bude ale i pro jednotlivé strany soudních řízení, které budou moci nahlížet do soudních spisů a lépe komunikovat se soudem,“ shrnul Martin Richter.
Profilování osob
„Algoritmy se používají už dnes, například k vyhledávání judikátu. Podstatou je urychlení procesu soudního řízení a zjednodušení práce soudců. Ale s pojmem umělá inteligence bych byl zatím velmi opatrný,“ řekl advokát a vysokoškolský pedagog Jiří Klega.
Ten připomněl, že se odborná veřejnost nebaví a ještě nejspíš dlouho nebude bavit o umělé inteligenci v tom smyslu, že bude rozhodovat zcela nezávisle na člověku. „Pořád mluvíme jen o automatizovaných systémech a jejich vstupech a výstupech,“ dodal.
Navíc je podle něj v celém systému stěžejní člověk, který data do systémů vkládá, vytváří algoritmus a vše nastavuje. „Toto nastavení může být odlišné v jednotlivých kulturách a státech podle norem právních nebo etických. Takže riziko a případná pochybení jsou právě na straně lidského faktoru,“ pokračoval advokát.
„Stále vidím apel na straně člověka, protože se bavíme nikoliv o umělé a samostatně fungující inteligenci, ale o automatizovaných systémech. A je opravdu podstatné, jak je algoritmus nastaven a jaká pravidla, principy a zásady jsou pro něj předem dány,“ upozornil Jiří Klega.
